Cesena

V dnešním světě se Cesena stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Ať už kvůli svému dopadu na ekonomiku, politiku, technologie nebo kulturu, Cesena se umístil jako klíčový bod v diskusi a analýze různých aspektů moderního života. Od svého založení podněcoval Cesena zvědavost a debaty, generoval protichůdné názory a povzbuzoval k hledání řešení a inovací. V průběhu historie byl Cesena protagonistou bezpočtu významných událostí, které označovaly před a po způsobu, jakým jsou různá témata koncipována a řešena. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze a aspekty Cesena a analyzujeme jeho důležitost a důsledky v současném světě.

Cesena
pohled na město
pohled na město
Cesena – znak
znak
Poloha
Souřadnice44°8′ s. š., 12°14′ v. d.
Nadmořská výška44 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátItálieItálie Itálie
RegionEmilia-Romagna
ProvincieForlì-Cesena
Cesena
Cesena
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha249,47 km²
Počet obyvatel97 131 (2013)
Hustota zalidnění389,3 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.comune.cesena.fc.it
Telefonní předvolba+ 39 547
PSČ47023
Označení vozidelFC
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cesena je italské město v oblasti Emilia-Romagna, asi 25 km jižně od Ravenny. Leží na řece Savio, asi 15 km od Jaderského moře.

Historie

Cesena bylo původně umbrijské nebo etruské město, známé jako Caesena. Po krátké galské nadvládě se města ve 3. století př. n. l. zmocnili Římané. Stalo se tehdy posádkovým městem s důležitým strategickým významem. Bylo zničeno během války mezi Gaiem Mariem a Sullou. Plinius zmiňuje zdejší vína jako jedny z nejlepších.

Později byla Cesena hraničním městem Ravennského exarchátu. Od roku 754 se stalo součástí Papežského státu, bylo však častým předmětem sporů. Ve dnech 3. až 5. února 1377 oddíly žoldnéřů pod vedením kardinála Roberta ze Ženevy (budoucí vzdoropapež Klement VII.) zmasakrovaly na pět tisíc obyvatel města.[1] Roku 1378 papež věnoval Cesenu rodu Malatesta, kteří postavili hrad nad městem a humanistickou knihovnu, od roku 1465 opět patřilo k papežskému státu.

Během napoleonských válek bylo ve městě zrušeno několik kostelů a klášterů. Někteří místní občané hráli velkou roli při sjednocování Itálie ve druhé polovině 19. století. Za druhé světové války se poblíž nacházela Gótská linie, která procházela podél Apenin. Město také utrpělo těžké ztráty v důsledku bombardování.

Doprava

Železniční stanice na trati Bologna - Ancona byla otevřena roku 1861. Nádraží je severovýchodně od centra.

Pamětihodnosti

  • Opatství S. Maria del Monte, založené roku 1001 a přestavěné v letech 1536-1545 podle plánu D. Bramante. Osmiboká kopule byla po zemětřesení obnovena 1774.
  • Rocca Malatestiana, pozdně středověký hrad se dvěma věžemi z let 1380-1480
  • Katedrála svatého Jana Křtitele z let 1380-1405, trojlodní basilika v přechodném slohu s věží z roku 1457.
  • Malatestovská knihovna z roku 1452, první veřejná městská knihovna v Evropě, jedinečný příklad dokonale zachované renesanční knihovny s mnoha rukopisy.
  • Piazza del Popolo, malebné náměstí s radnicí, kašnou a kostelem sv. Anny.
  • Románský trojlodní kostel svatého Tomáše a další.
  • Pinacoteca, obrazová galerie italského umění od 16. století
  • Galleria dei Dipinti, soukromá sbírka italského malířství 16.-18. století.
  • Renesanční Palazzo Ghini a řada dalších paláců.

Galerie

  • S. Maria del Monte
    S. Maria del Monte
  • Katedrála sv. Jana
    Katedrála sv. Jana
  • Kostel sv. Tomáše
    Kostel sv. Tomáše
  • Malatestovská knihovna
    Malatestovská knihovna
  • Palazzo Ghini
    Palazzo Ghini
  • Rocca Malatestiana
    Rocca Malatestiana

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Osobnosti města

Partnerská města

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cesena na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Robert Of Geneva . . Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Emilia-Romagna • Obce v provincii Forlì-Cesena