Carroll Shelby je téma, které vyvolalo velký zájem a debatu v moderní společnosti. V průběhu let byl Carroll Shelby předmětem studia, analýzy a reflexe odborníků v různých oblastech. Ať už ve vědecké, kulturní, politické nebo sociální oblasti, Carroll Shelby je předmětem neustálé pozornosti, vytváří protichůdné názory a různé pozice. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Carroll Shelby, jeho dopad na každodenní život, jeho vývoj v čase a důsledky, které má v dnešním světě. Kromě toho probereme budoucí vyhlídky Carroll Shelby a jak bude jeho vliv nadále utvářet naši realitu.
Carroll Shelby | |
---|---|
![]() | |
Narození | 11. ledna 1923 Leesburg |
Úmrtí | 10. května 2012 (ve věku 89 let) Dallas |
Alma mater | Woodrow Wilson High School |
Povolání | pilot Formule 1, automobilový konstruktér, automobilový závodník, byznysmen a pilot |
Ocenění | Motorsports Hall of Fame of America |
Web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Carroll Hall Shelby (11. ledna 1923 Leesburg, Texas – 10. května 2012 Dallas) byl americký designér, automobilový závodník, podnikatel a spisovatel. Nejvíce je známý svou prací na vozech AC Cobra a Mustang pro Ford Motor Company, které upravoval od konce 60. let 20. století až do konce 20. století. V roce 1962 založil společnost Shelby American s cílem výroby a prodeje automobilů. Napsal také svou autobiografii s názvem The Carroll Shelby Story.[1]
Carroll Shelby se narodil 11. ledna 1923 Warrenovi Hall Shelbymu, venkovskému poštovnímu dopravci, a jeho manželce Eloise (Lawrence) Shelbyové v Leesburgu v americkém státě Texas.[2][3] Od 7 let trpěl srdečními potížemi, se kterými měl potíže po zbytek jeho života (absolvoval několik transplantací srdce).[4] Svou kariéru zahájil u armádního leteckého sboru Spojených států amerických,[5] kde během druhé světové války sloužil jako letový instruktor a zkušební pilot na letounech AT-11 Kansan a Curtiss AT-9 Jeep.[6]
Závodit s automobily začal jako amatér. Jeho veliký úspěch v závodě Allards vedl v polovině 50. let 20. století k řízeni automobilů značek Aston Martin a Maserati. Za Donalda Healeye jezdil s vozem Austin-Healey 100S. Na solných pláních Bonneville vytvořil 16 amerických a mezinárodních rychlostních rekordů. V roce 1956 zvítězil v automobilovém závodě v Mount Washington Hillclimb Auto Race ve speciálně připraveném roadsteru Ferrari 375 GP s rekordním časem 10,21 minut.[7] V letech 1958 až 1959 soutěžil ve Formuli 1 a zúčastnil se celkem osmi závodů mistrovství světa a i několika závodu mimo mistrovství. Vrcholem jeho kariéry byl v roce 1959 závod v Le Mans s Royem Salvadorim, který vyhráli. Kvůli srdečním potížím se nemohl účastnit dalších závodů a svou kariéru automobilového závodníka ukončil. V 60. letech se stal předním konstruktérem společnosti Ford Motor Company.