V tomto článku se budeme zabývat Carlos Alcaraz z různých úhlů pohledu, abychom analyzovali jeho důležitost, dopad a relevanci v různých oblastech. Bude zkoumán jeho původ, vývoj a důsledky, stejně jako jeho vztah k dalším relevantním tématům. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit porozumět jeho vlivu na současnou společnost a také jeho možným budoucím důsledkům. Budou také zkoumána možná řešení, doporučení a výzvy spojené s Carlos Alcaraz s cílem poskytnout komplexní vizi a zamyslet se nad jejím významem v naší současné realitě.
Carlos Alcaraz | |
---|---|
![]() Carlos Alcaraz na Monte-Carlo Masters 2022 | |
Stát | ![]() |
Datum narození | 5. května 2003 (21 let) |
Místo narození | El Palmar, Španělsko[1] |
Bydliště | El Palmar, Španělsko[1] |
Výška | 183 cm[1] |
Hmotnost | 74 kg[1] |
Profesionál od | 2018[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 37 854 976 USD |
Tenisová raketa | Babolat |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 218–57 |
Tituly | 17 ATP, 4 challengery, 3 Futures |
Nejvyšší umístění | 1. místo (12. září 2022) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2024, 2025) |
French Open | vítěz (2024) |
Wimbledon | vítěz (2023, 2024 ) |
US Open | vítěz (2022) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Turnaj mistrů | semifinále (2023) |
Olympijské hry | ![]() |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 7–6 |
Nejvyšší umístění | 519. místo (9. května 2022) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | čtvrtfinále (2024) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | čtvrtfinále (2022, 2024) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 24. ledna 2025
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
stříbro | 2024 Paříž | dvouhra mužů |
Carlos Alcaraz Garfia (* 5. května 2003 El Palmar, Murcia) je španělský profesionální tenista, stříbrný medalista z pařížské olympiády 2024. V letech 2022–2023 byl světovou jedničkou ve dvouhře, kterou se poprvé stal v 19 letech během září 2022 jako vůbec nejmladší tenista v historii.[2] Ve čtyřech obdobích na čele strávil třicet šest týdnů. Na grandslamu zvítězil ve dvouhře US Open 2022, Wimbledonu 2023 i 2024 a French Open 2024. Po Federerovi se stal druhým tenistou otevřené éry, který ovládl první čtyři grandslamová finále. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedmnáct turnajů včetně pěti Mastersů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2022 na 1. místě a ve čtyřhře v květnu 2022 na 519. místě. Od patnácti let trénuje v akademii Equelite bývalé světové jedničky Juana Carlose Ferrera ve Villeně. Spolu s Ferrerem se na jeho přípravě podílí Samuel López.[4][1]
V daviscupovém týmu Španělska debutoval v roce 2022 březnovým kvalifikačním kolem proti Rumunsku, v němž vyhrál nad Mariusem Copilem. Do roku 2025 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 5–1 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[5]
Španělsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži. Ve 21 letech se stal historicky nejmladším finalistou mužské dvouhry, v níž vybojoval stříbrnou medaili po prohře s Novakem Djokovićem.[6] Do mužské čtyřhry zasáhl s Rafaelem Nadalem. Ve čtvrtfinále nestačili na pozdější americké stříbrné medailisty Austina Krajicka s Rajeevem Ramem.[7]
Asociace tenisových profesionálů jej v roce 2020 vyhlásila nováčkem roku.[8]
V rámci událostí okruhu ITF debutoval v únoru 2018, když zasáhl do dvouhry turnaje v rodné Murcii s dotací 15 tisíc dolarů. Ve čtvrtfinále podlehl krajanu Sergiu Gutierrezovi-Ferrolovi ze čtvrté světové stovky.[3] Během července 2019 si premiérový titul ITF odvezl z východošpanělské Denii, události s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Ve finále přehrál Kazacha Timofeje Skatova, figurujícího na 636. místě. První challenger vyhrál na srpnovém Internazionali di Tennis Città di Trieste 2020 v Terstu, kam přijel jako účastník kvalifikace. Ve finále dvouhry zdolal italského kvalifikanta z počátku páté stovky Riccarda Bonadia ve dvou sadách.[9][3]
Na okruhu ATP Tour debutoval únorovým Rio Open 2020 z kategorie ATP Tour 500 po obdržení divoké karty. Na úvod vyřadil čtyřicátého první hráče klasifikace a krajana Alberta Ramose-Viñolase v třísetové bitvě trvající 3.37 hodiny.[8] Stal se tak prvním tenistou narozeným v roce 2003, jenž na túře ATP vyhrál zápas, v 16 letech nejmladším vítězem utkání od 16letého Garína na Chile Open 2013, nejmladším vítězem zápasu v kategorii ATP 500 od jejího založení i nejmladším přemožitelem člena první světové padesátky od 16letého Gasqueta na Marseille Open 2003, respektive v rámci Španělů od 15letého Nadala na Majorca Open 2002. Sezónu 2020 zakončil na 141. příčce žebříčku ATP, v 17 letech jako nejmladší hráč Top 600.[4][9]
Na únorovém Great Ocean Road Open 2021 v Melbourne Parku poprvé porazil člena elitní světové dvacítky poté, co na něj ve druhém kole nestačil čtrnáctý muž žebříčku David Goffin. Debut v hlavní soutěži grandslamu zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2021 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěru porazil Bolivijce Huga Delliena. V úvodním kole melbournské dvouhry pak přehrál nizozemského kvalifikanta Botice van de Zandschulpa, což z něj v 17 letech učinilo nejmladšího vítěze grandslamového zápasu od 17letého Kokkinakise na Australian Open 2014.[4] Ve druhém kole jej však vyřadil Švéd Mikael Ymer z konce první světové stovky.[9]
Díky divoké kartě na Miami Open 2021 debutoval kategorii turnajů Mastersu, hned v prvním kole je ale vyřadil Fin Emil Ruusuvuori. O měsíc později zasáhl, opět díky divoké kartě, do antukového Mutua Madrid Open. V prvním kole porazil Adriana Mannarina a ve druhém kole se v den svých 18. narozenin utkal se svým vzorem a druhým hráčem světa Rafaelem Nadalem. Ten mu povolil zisk pouhých tří gamů.[10]
Na premiérové turnajové prvenství dosáhl v červenci 2021 v chorvatském Umagu ve věku 18 let. V semifinále přehrál turnajovou jedničku Alberta Ramose-Viñolase a ve finále pak turnajovou čtyřku Richarda Gasqueta. Stal se tak nejmladším vítězem turnaje ATP od triumfu Keie Nišikoriho v Delray Beach 2008.[11][12]
Výhrou ve třetím kole US Open 2021 nad světovou trojkou Stefanosem Tsitsipasem se v 18 letech a čtyřech měsících stal nejmladším hráčem, který ve Flushing Meadows vyřadil člena elitní světové trojky od zavedení žebříčku ATP v roce 1973, resp. nejmladším na grandslamu od výhry 17letého Michaela Changa nad světovou jedničkou Lendlem a trojkou Edbergem na French Open 1989. Do osmifinále grandslamu postoupil jako nejmladší tenista od 17letého Andrije Medveděva na French Open 1992.[13] V pětisetové osmifinálové bitvě otočil průběh proti německému kvalifikantu Peteru Gojowczykovi, což z něj učinilo nejmladšího čtvrtfinalistu US Open od Andreho Agassiho v roce 1988.[14] V této fázi však zápas skrečoval během druhé sady Félixi Augeru-Aliassimeovi pro zranění.[15]
Ve finále Rio Open 2022 zdolal argentinskou turnajovou trojku a světovou čtrnáctku Diega Schwartzmana po dvousetovém průběhu. Druhou kariérní trofejí se v 18 letech stal nejmladším šampionem dvouhry v kategorii ATP Tour 500 hrané od sezóny 2009. Bodový zisk jej poprvé v kariéře posunul do elitní světové dvacítky, kterou po skončení uzavíral.[16] Finálová výhra na Miami Open 2022 nad Norem Casperem Ruudem znamenala, že se v 18 letech, 10 měsících a 29 dnech stal nejmladším šampionem Mastersu od Rafaela Nadala na Monte-Carlo Masters 2005 a celkově třetím nejmladším v celé sérii konané od roku 1990, po odehrání 283 turnajů. Miami Open rovněž vyhrál jako první Španěl po osmi finálových porážkách jeho krajanů v předchozích ročnících. Na pozici nejmladšího miamského šampiona vystřídal Djokoviće, jenž Miami Masters 2007 ovládl v 19 letech.[17] Po skončení se premiérově posunul na 11. místo žebříčku.[18] V závěru dubna pak ovládl Barcelona Open Banco Sabadell 2022, i díky čtvrtfinálovému vítězství nad nejvýše nasazeným Tsitsipasem a dvou odvráceným mečbolům de Minaurovi v semifinále. Ve finále si poradil s krajanem Pablem Carreñem Bustou a poprvé v kariéře se posunul do elitní světové desítky, na 9. příčku. V 18 letech tak učinil průlom do Top 10 jako nejmladší tenista od Rafaela Nadala, který se stal jejím členem na den přesně o 17 let dříve (25. dubna 2005) rovněž poté, co si odvezl první triumf z Barcelona Open.[19]
Na Mutua Madrid Open dosáhl primátu, když jako vůbec první tenista vyřadil na jediném antukovém turnaji Nadala i Djokoviće. Proti Srbovi si připsal premiérovou výhru nad světovou jedničkou.[20] Ve finále pak hladce zdolal třetího muže klasifikace a obhájce titulu Alexandra Zvereva, čímž prodloužil neporazitelnost proti členům Top 10 na sedm utkání. V 19 letech se stal druhým nejmladším držitelem dvou trofejí v sérii Masters, a prvním hráčem od Nalbandiana na Madrid Masters 2007, jenž na jediném Mastersu přehrál tři nejvýše nasazené. V následném vydání žebříčku mu poprvé patřila 6. příčka.[21]
Na US Open startoval jako třetí nasazený. V průběhu turnaje zvládl vyhrát tři pětisetové zápasy v řadě. Ve čtvrtém kole přehrál vítěze z US Open 2014 Chorvata Marina Čiliće. Ve čtvrtfinále oplatil wimbledonskou a umagskou porážku Sinnerovi. Alcaraz mohl jít v závěru druhé sady do vedení 2–0 na sety, Sinner však dokázal průběh otočit a ve čtvrtém setu měl při svém podání mečbol, který nevyužil, aby Španěl nakonec zvítězil v pěti setech. Utkání se svým časem 5:15 stalo druhým nejdelším utkání historie US Open.[22][23] Mezi poslední čtyřkou pak udolal amerického přemožitele Nadala Francese Tiafoea. Ve finále, které představovalo vůbec první finále majoru, ve které se hrálo jak o premiérový grandslamový titul, tak i současně o post světové jedničky, se utkal s norskou světovou sedmičkou Caspere Ruudem, kterého porazil ve čtyřech setech.[24][25][26] Stal se tak nejmladším grandslamovým vítězem od 19letého Nadala na French Open 2005, druhým nejmladším šampionem US Open po výhře 19letého Samprase v roce 1990 a prvním mužským vítězem majoru narozeným ve 21. století. V novém vydání žebříčku ATP se v 19 letech, 4 měsících a 6 dnech se stal nejmladší světovou jedničkou na žebříčku ATP.[27] Již postupem do semifinále si zajistil premiérovou účast na Turnaji mistrů, kam se kvalifikoval jako druhý hráč po Nadalovi.[28]
Premiérové utkání v roli světové jedničky odehrál v Davis Cupu a odešel poražen od Félixe Augera-Aliassimea ve třech setech, i přesto Španělsko skupinu ovládlo a postoupilo do listopadové vyřazovací fáze.[29] I z první turnaje na okruhu ATP v této roli v Astaně byl překvapivě vyřazen již na úvod, když jej přehrál šťastný poražený David Goffin, který se stal vůbec první hráčem, který Alcarazovi nedovolil v utkání ani jeden set.[30] Výher se dočkal až na Swiss Indoors, než jej v semifinále opět porazil Auger-Aliassime.[31] Na Rolex Paris Masters skrečoval čtvrtfinálové utkání v tiebreaku druhého setu proti Holgerovi Runovi. Trhlina ve vnitřním šikmém svalu břišním levé části stěny jej vyřadila z navazujícího Turnaje mistrů i konečné fáze finále Davis Cupu.[32] Nadalova druhá a Tsitsipasova první prohra na Turnaji mistrů znamenaly, že i přes absence zakončil sezónu na prvním místě žebříčku ATP jako vůbec nejmladší hráč a první teenager.[33]
Australskou letní sezónu včetně Australian Open vynechal pro poranění pravého poloblanitého svalu, které si přivodil nepřirozeným pohybem během tréninku.[34][35] Melbournský triumf Djokoviće znamenal, že vystřídal Alcaraze na pozici světové jedničky. Vrátil se tak v únoru na antuce v Buenos Aires. Jediný set ztratil hned v úvodním zápase proti Srbovi Djeremua nakonec triumfoval po finálové výhře nad Cameronem Norriem.[36] Oba finalisté se potkali o týden později na Rio Open, kde Alcaraz coby obhájce trofeje nevyužil vinou zranění vedení o set a brejk, aby nakonec prohrál v koncovce třetího setu.[37]
V Indian Wells triumfoval bez ztracené sady. V boji o titul zdolal Daniila Medveděva, který do zápasu vstupoval s 19zápasovou neporazitelností. V 19 letech se stal nejmladším šampionem obou březnových událostí Indian Wells Masters a Miami Masters a zároveň získal třetí trofejí z Mastersů. Zisk titulu mu zaručil návrat do čela světové klasifikace.[38][39] K udržení této pozice i po Miami Open potřeboval obhájit titul. V semifinálové repríze z Indian Wells jej však vyřadil Jannik Sinner.[40]
Antukovou sezónu zahájil premiérovou obhajobou titulu, když v Barceloně ve finále i ve čtvrtém vzájemném zápasem porazil Stefanose Tsitsipase. Na turnaji triumfoval bez ztráty setu.[41] Následně zopakoval vítězství na turnaji z kategorie Masters v Madridu. V boji o titul porazil Němce Jana-Lennarda Struffa ve třech setech. Ve 20 letech a 2 dnech se stal nejmladším tenistou, který v otevřené éře vyhrál deset kariérních titulů.[42] Již nastoupením do prvního utkání na Rome Masters získal jistotu návratu do čela světového žebříčku, když před začátkem turnaje ztrácel na Djokoviće pouze 5 bodů a v Římě neobhajoval žádné body.[43] Ve třetím kole ho nečekaně vyřadil maďarský kvalifikant a stý třicátý pátý hráč světa Fábián Marozsán, pro kterého turnaj představoval vůbec první účast v hlavní soutěži okruhu ATP.[44] Na cestě do prvního semifinále pařížského French Open ztratil jediný set s Japoncem Tarem Danielem ve druhém kole. Po výhrách nad Lorenzem Musettim a světovou pětkou Stefanosem Tsitsipasem nestačil v semifinále na třetího muže žebříčku Novaka Djokoviće, který jej po skončení opět vystřídal na čele světové klasifikace. Za vyrovnaného stavu setů byl Alcaraz od třetí sady výrazně omezen v pohybu kvůli křečím, opakovaně se nechal ošetřovat a prohrál jedenáct gamů v řadě.[45]
Po týdnu se vrátil do čela klasifikace díky jedenáctému kariérnímu titulu na cinch Championships v londýnském Queen's Clubu. Do finále postoupil přes Sebastiana Kordu a v něm pak zdolal australskou turnajovou sedmičku Alexe de Minaura. Odvezl si tak první trofej z travnatého povrchu a získal jistotu, že ve Wimbledonu bude nejvýše nasazeným.[46][47] Na londýnském majoru ztratil první cestou do druhého grandslamového finále dva sety. První z nich mu odebral ve třetím kole Nicolás Jarry, druhý o kolo později Matteo Berrettini. Ani set však nepovolil ve čtvrtfinále světové šestce Holgeru Runeovi ani v semifinále světové trojce Daniilu Medveděvovi. V boji o titul i pozici světové jedničky se utkal s o 15 let a 348 dnů starším Djokovićovem, čímž se oba finalisté věkovým rozdílem zařadili na třetí místo v této statistice.[48] Po ztrátě jednoznačně první sady ve prospěch Srba odvrátil ve zkrácené hře druhého dějství setbol. V páté hře třetího setu prolomil po 26 minut trvající hře Srbovo podání, a náskok ovládl následně i zbytek setu.[49] Po ztrátě čtvrtého setu dokázala jako první prolomit podání soupeře v rozhodujícím dějství a zápas dopodával. Ve 20 letech a 72 dnech se tak stal třetím nejmladším wimbledonským šampionem, teprve třetím ze Španělska, a také pátým šampionem v otevřené éře s více než jedním grandslamem před dovršením 21 let.[50][51]
Na obnoveném Hopman Cupu, hraného na antuce v Nice, se stala jeho partnerkou Rebeka Masárová. Přestože vyhrál všechny své zápasy ve dvouhře, ostatní zápasy reprezentanti Španělska prohrály a nepostoupili ze skupiny. Na kanadském National Bank Open jej vyřadil ve čtvrtfinále Tommy Paul. Porážku mu oplatil o týden později na Western & Southern Open, kde postoupil až do finále, kde se opět utkal s Djokovićem. Tentokrát odešel ze vzájemného zápasu poražen po třísetové bitvě, přestože vyhrál úvodní sadu a ve druhé měl výhodu prolomeného podání a následně měl v tiebreaku mečbol. Délkou 3 hodiny a 49 minut se jednalo o nejdelší finále v sérii Masters.[52][53] Přesto si díky postupu do finále zajistil setrvání na čele žebříčku ATP, a to s minimálním náskokem 20 bodů. O tuto pozici přišel postupem Srbka do druhého kola na US Open.[54] Sám Alcaraz na newyorské grandslamu jako obhájce titulu prošel s jedním ztraceným setem do semifinále, kde ho v souboji dvou posledních vítězů US Open vyřadil Daniil Medveděv.[55]
Na French Open potřetí za sebou nechyběl ve čtvrtfinále, když přehrál světovou jednadvacítku Félixe Augera-Aliassimeho.[56] V něm i pošesté porazila Řekovi Stefanose Tsitsipasa, čímž si zajistil semifinálový šlágr s nastupující světovou jedničkou Sinnerem.[57] V první fázi utkání dominoval Sinner, který jasně ovládl první set a ve druhém vedl o brejk, než Španěl zlepšenou hrou v kombinaci se Sinnerovými chybami srovnal stav utkání. Ital se sice ujal vedení 2:1 na sety, čtvrté i páté dějství ale prohrál a Alcaraz si tak zajistil postup do třetího finále majoru.[58][59] V něm porazil světovou čtyřku Alexandra Zvereva po pěti setech a více než 4 hodinách, čímž srovnal poměr vzájemných duelů na 5–5. Stal se tak prvním šampionem antukového majoru od Roda Lavera z roku 1962, který zvládl pětisetové bitvy v semifinále i finále.[60] Zároveň kompletoval jako nejmladší hráč historie, ve 21 letech a 35 dnech, triumfy na všech grandslamových površích, čímž překonal tak Nadalův rekord z Australian Open 2009, kde jeho krajan zkompletoval povrchovou triádu ve 22 letech a 243 dnech.[61][62]
Jediná travnatá generálka před grandslamem v Queen'su pro něj skončila ve druhém kole, když nečekaně podlehl britské jedničce Jacku Draperovi. Skončila tak 13zápasová neporazitelnost Španěla na trávě.[63] Jako obhájce titulu vstupoval taktéž do Wimbledonu. Nejblíže vyřazení byl ve třetím kole, kde proti Francesi Tiafoeovi prohrávala již 1–2 na sety a ve čtvrtém setu musel o vítězi rozhodnout tiebreak. Ve čtvrtfinále otočil duel s dalším Američanem Tommy Paulem a v semifinále po roce opět Medveděva. V repríze finále předchozího ročníku opět zvítězil nad srbskou světovou dvojkou Novakem Djokovićem, tentokrát po třísetovém průběhu. Vyhrál celkově čtvrtý grandslam a druhý ve Wimbledonu. Po Federerovi se stal druhým mužem otevřené éry, který zvítězil v prvních čtyřech kariérních finále grandslamu. Po Laverovi, Borgovi, Nadalovi, Federerovi a Djokovićovi se stal šestým, a také nejmladším, tenistou open éry, jenž zkompletoval tzv. Channel Slam, představující zisk trofejí na obou stranách Lamanšského průlivu během sezóny.[64][65][66]
Stav | rok | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2022 | US Open | tvrdý | ![]() |
6–4, 2–6, 7–6(7–1), 6–3 |
Vítěz | 2023 | Wimbledon | tráva | ![]() |
1–6, 7–6(8–6), 6–1, 3–6, 6–4 |
Vítěz | 2024 | French Open | antuka | ![]() |
6–3, 2–6, 5–7, 6–1, 6–2 |
Vítěz | 2024 | Wimbledon (2) | tráva | ![]() |
6–2, 6–2, 7–6(7–4) |
Stav | rok | místo konání | povrch | soupeř | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Stříbro | 2024 | Paříž, Francie | antuka | ![]() |
6–7(3–7), 6–7(2–7) |
|
|
|
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 25. července 2021 | Umag, Chorvatsko | ATP 250 | antuka | ![]() |
6–2, 6–2 |
Vítěz | 2. | 20. února 2022 | Rio de Janeiro, Brazílie | ATP 500 | antuka | ![]() |
6–4, 6–2 |
Vítěz | 3. | 3. dubna 2022 | Miami, Spojené státy | Masters 1000 | tvrdý | ![]() |
7–5, 6–4 |
Vítěz | 4. | 24. dubna 2022 | Barcelona, Španělsko | ATP 500 | antuka | ![]() |
6–3, 6–2 |
Vítěz | 5. | 8. května 2022 | Madrid, Španělsko | Masters 1000 | antuka | ![]() |
6–3, 6–1 |
Finalista | 1. | 24. července 2022 | Hamburk, Německo | ATP 500 | antuka | ![]() |
4–6, 7–6(8–6), 4–6 |
Finalista | 2. | 31. července 2022 | Umag, Chorvatsko | ATP 250 | antuka | ![]() |
7–6(7–5), 1–6, 1–6 |
Vítěz | 6. | 11. září 2022 | US Open, New York, Spojené státy | Grand Slam | tvrdý | ![]() |
6–4, 2–6, 7–6(7–1), 6–3 |
Vítěz | 7. | 19. února 2023 | Buenos Aires, Argentina | ATP 250 | antuka | ![]() |
6–3, 7–5 |
Finalista | 3. | 26. února 2023 | Rio de Janeiro, Brazílie | ATP 500 | antuka | ![]() |
7–5, 4–6, 5–7 |
Vítěz | 8. | 19. března 2023 | Indian Wells, Spojené státy | Masters 1000 | tvrdý | Daniil Medveděv | 6–3, 6–2 |
Vítěz | 9. | 23. dubna 2023 | Barcelona, Španělsko (2) | ATP 500 | antuka | ![]() |
6–3, 6–4 |
Vítěz | 10. | 7. května 2023 | Madrid, Španělsko (2) | Masters 1000 | antuka | ![]() |
6–4, 3–6, 6–3 |
Vítěz | 11. | 25. června 2023 | Queen's Club, Londýn, Spojené království | ATP 500 | tráva | ![]() |
6–4, 6–4 |
Vítěz | 12. | 16. července 2023 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | Grand Slam | tráva | ![]() |
1–6, 7–6(8–6), 6–1, 3–6, 6–4 |
Finalista | 4. | 20. srpna 2023 | Cincinnati, Spojené státy | Masters 1000 | tvrdý | ![]() |
7–5, 6–7(7–9), 6–7(4–7) |
Vítěz | 13. | 17. března 2024 | Indian Wells, Spojené státy (2) | Masters 1000 | tvrdý | Daniil Medveděv | 7–6(7–5), 6–1 |
Vítěz | 14. | 9. května 2024 | French Open, Paříž, Francie | Grand Slam | antuka | ![]() |
6–3, 2–6, 5–7, 6–1, 6–2 |
Vítěz | 15. | 14. července 2024 | Wimbledon, Londýn, Spojené království (2) | Grand Slam | tráva | ![]() |
6–2, 6–2, 7–6(7–4) |
Finalista | 5. | 4. srpna 2024 | Paříž, Francie | Olympijské hry | antuka | ![]() |
6–7(3–7), 6–7(2–7) |
Vítěz | 16. | 2. října 2024 | Peking, Čína | ATP 500 | tvrdý | ![]() |
6–7(6–8), 6–4, 7–6(7–3) |
Vítěz | 17. | 9. února 2025 | Rotterdam, Nizozemsko | ATP 500 | tvrdý (h) | ![]() |
6–4, 3–6, 6–2 |
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 13. listopadu 2021 | Milán, Itálie | tvrdý (h) | ![]() |
4–3(7–5), 4–2, 4–2 |
Legenda |
---|
Challengery (4–1) |
ITF (3–1) |
Stav | Č. | datum | turnaj | okruh | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | červenec 2019 | Denia, Španělsko | World Tennis Tour | antuka | ![]() |
6–4, 6–3 |
Vítěz | 2. | leden 2020 | Manacor, Španělsko | World Tennis Tour | tvrdý | ![]() |
6–0, 6–2 |
Vítěz | 3. | leden 2020 | Manacor, Španělsko | World Tennis Tour | tvrdý | ![]() |
6–3, 6–4 |
Finalista | 1. | únor 2020 | Antalya, Turecko | World Tennis Tour | antuka | ![]() |
6–4, 4–6, 3–6 |
Vítěz | 1. | srpen 2020 | Terst, Itálie | Challenger | antuka | ![]() |
6–4, 6–3 |
Finalista | 1. | září 2020 | Cordenons, Itálie | Challenger | antuka | ![]() |
2–6, 6–4, 2–6 |
Vítěz | 2. | říjen 2020 | Barcelona, Španělsko | Challenger | antuka | ![]() |
4–6, 6–2, 6–1 |
Vítěz | 3. | říjen 2020 | Alicante, Španělsko | Challenger | antuka | ![]() |
7–6(8–6), 6–3 |
Vítěz | 4. | květen 2021 | Oeiras, Portugalsko | Challenger | antuka | ![]() |
6–4, 6–4 |
Turnaj | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | SR | V–P |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Australian Open | A | 2. kolo | 3. kolo | A | ČF | ČF | 0 / 4 | 11–4 |
French Open | 1Q | 3. kolo | ČF | SF | Vítěz | 1 / 4 | 18–3 | |
Wimbledon | NH | 2. kolo | 4. kolo | Vítěz | Vítěz | 2 / 4 | 18–2 | |
US Open | A | ČF | Vítěz | SF | 2. kolo | 1 / 4 | 17–3 | |
výhry–prohry | 0–0 | 8–4 | 16–3 | 17–2 | 19–2 | 4–1 | 4 / 16 | 64–12 |
Legenda | |||
---|---|---|---|
SR | poměr vyhraných turnajů ku všem odehraným |
W–L V–P |
výhry–prohry |
NH | daný rok se turnaj nekonal | A | turnaje se hráč nezúčastnil |
1Q / LQ | prohra v (kole) kvalifikace | 1k / 1R | prohra v daném kole turnaje |
QF / ČF | prohra ve čtvrtfinále | SF | prohra v semifinále |
F | prohra ve finále | Vítěz | vítězství v turnaji |
Sezóna | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | Celkem |
---|---|---|---|---|---|
Vítězství | 3 | 9 | 11 | 12 | 35 |
Č. | hráč | ATP | turnaj | povrch | fáze | skóre | Alcaraz |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2021 | |||||||
1. | ![]() |
3. | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | 3. kolo | 6–3, 4–6, 7–6(7–2), 0–6, 7–6(7–5) | 55. |
2. | ![]() |
7. | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | čtvrtfinále | 6–1, 6–7(2–7), 7–6(7–5) | 42. |
3. | ![]() |
9. | Paříž, Franice | tvrdý (h) | 2. kolo | 7–6(7–1), 7–5 | 35. |
2022 | |||||||
4. | ![]() |
6. | Rio de Janeiro, Brazílie | antuka | čtvrtfinále | 6–2, 2–6, 6–2 | 29. |
5. | ![]() |
5. | Miami, Spojené státy | tvrdý | 4. kolo | 7–5, 6–3 | 16. |
6. | ![]() |
10. | Miami, Spojené státy | tvrdý | semifinále | 7–6(7–5), 7–6(7–2) | 16. |
7. | ![]() |
8. | Miami, Spojené státy | tvrdý | finále | 7–5, 6–4 | 16. |
8. | ![]() |
5. | Barcelona, Španělsko | antuka | čtvrtfinále | 6–4, 5–7, 6–2 | 11. |
9. | ![]() |
4. | Madrid, Španělsko | antuka | čtvrtfinále | 6–2, 1–6, 6–3 | 9. |
10. | ![]() |
1. | Madrid, Španělsko | antuka | semifinále | 6–7(5–7), 7–5, 7–6(7–5) | 9. |
11. | ![]() |
3. | Madrid, Španělsko | antuka | finále | 6–3, 6–1 | 9. |
12. | ![]() |
7. | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | finále | 6–4, 2–6, 7–6(7–1), 6–3 | 4. |
2023 | |||||||
13. | ![]() |
10. | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | čtvrtfinále | 6–4, 6–4 | 2. |
14. | Daniil Medveděv | 6. | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | finále | 6–3, 6–2 | 2. |
15. | ![]() |
10. | Miami, Spojené státy | tvrdý | čtvrtfinále | 6–4, 6–2 | 1. |
16. | ![]() |
5. | Barcelona Open, Španělsko | antuka | finále | 6–3, 6–4 | 2. |
17. | ![]() |
5. | French Open, Paříž, Francie | antuka | čtvrtfinále | 6–2, 6–1, 7–6(7–5) | 1. |
18. | ![]() |
6. | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | čtvrtfinále | 7–6(7–3), 6–4, 6–4 | 1. |
19. | Daniil Medveděv | 3. | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | semifinále | 6–3, 6–3, 6–3 | 1. |
20. | ![]() |
2. | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | finále | 1–6, 7–6(8–6), 6–1, 3–6, 6–4 | 1. |
21. | ![]() |
9. | Peking, Čína | tvrdý | čtvrtfinále | 6–4, 6–2 | 2. |
22. | Andrej Rubljov | 5. | ATP Finals, Turín, Itálie | tvrdý (h) | základní skupina | 7–5, 6–2 | 2. |
23. | Daniil Medveděv | 3. | ATP Finals, Turín, Itálie | tvrdý (h) | základní skupina | 6–4, 6–4 | 2. |
2024 | |||||||
24. | ![]() |
6. | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | čtvrtfinále | 6–3, 6–1 | 2. |
25. | ![]() |
3. | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | semifinále | 1–6, 6–3, 6–2 | 2. |
26. | Daniil Medveděv | 4. | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | finále | 7–6(7–5), 6–1 | 2. |
27. | ![]() |
9. | French Open, Paříž, Francie | antuka | čtvrtfinále | 6–3, 7–6(7–3), 6–4 | 3. |
28. | ![]() |
2. | French Open, Paříž, Francie | antuka | semifinále | 2–6, 6–3, 3–6, 6–4, 6–3 | 3. |
26. | ![]() |
4. | French Open, Paříž, Francie | antuka | finále | 6–3, 2–6, 5–7, 6–1, 6–2 | 3. |
30. | Daniil Medveděv | 5. | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | semifinále | 6–7(1–7), 6–3, 6–4, 6–4 | 3. |
31. | ![]() |
2. | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | finále | 6–2, 6–2, 7–6(7–4) | 3. |
32. | ![]() |
7. | Laver Cup, Berlín, Německo | tvrdý (h) | základní skupina | 6–2, 7–5 | 3. |
33. | Daniil Medveděv | 5. | Peking, Čína | tvrdý | semifinále | 7–5, 6–3 | 3. |
34. | ![]() |
1. | Peking, Čína | tvrdý | finále | 6–7(6–8), 6–4, 7–6(7–3) | 3. |
35. | Andrej Rubljov | 8. | ATP Finals, Turín, Itálie | tvrdý (h) | základní skupina | 6–3, 7–6(10–8) | 3. |
Turnaj / událost | rok dosažení | popis rekordu | sdílení |
---|---|---|---|
Žebříček ATP | 2022 | nejmladší hráč na 1. místě – 19 let a 130 dní[67] | zůstává sám |
2022 | nejmladší hráč na 1. místě na konci sezóny – 19 let a 214 dní[68] | zůstává sám | |
ATP 500 | 2022 | nejmladší vítěz turnaje ATP Tour 500 – 18 let a 10 měsíců[69] | zůstává sám |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carlos Alcaraz na anglické Wikipedii.
Žebříček ATP | Žebříček WTA | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|