Carlo Saraceni

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa var1. Toto téma zaujalo pozornost odborníků i nadšenců díky své relevanci v různých oblastech každodenního života. Díky svému vlivu na zdraví, technologie, ekonomiku, umění, kulturu a mnoho dalšího se var1 ukázalo jako extrémně všestranné a neustále se vyvíjející téma. V tomto směru prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s var1 s cílem poskytnout komplexní a podrobný pohled na jeho současnou a budoucí důležitost.

Carlo Saraceni
portrét, anonym 1616
portrét, anonym 1616
Narození1579
Benátky
Benátská republikaBenátská republika Benátská republika
Úmrtí16. června 1620
Benátky
Benátská republikaBenátská republika Benátská republika
Národnostitalská
Povolánímalíř
Hnutímanýrismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carlo Saraceni, pseudonymy Carlo Saracino, Carlo Veneziano (1579, Benátky – 16. června 1620, Benátky) byl italský malíř z období manýrismu a počátků baroka, figuralista náboženských a mytologických obrazů, příslušník skupiny caravaggistů či tenebristů.

Život a dílo

Raněný sv. Šebestián, 1610–1616, Obrazárna Pražského hradu

Podle nápisu na náhrobním kameni pocházel z rodiny původem boloňských obchodníků. Po vyučení přesídlil z rodných Benátek v roce 1598 do Říma, kde byl roku 1607 přijat mezi malíře Akademie sv. Lukáše. Mezi jeho vzory patřil především Caravaggio, tvůrce monumentálních naturalisticky pojatých postav v ostrém osvětlení. Podle barevného ladění obrazů bývá řazen mezi tzv. tenebristy. Dále ho ovlivnily krajinomalby s figurální stafáží Adama Elsheimera, Němce žijícího v Římě, jemuž některé Saraceniho nesignované obrazy dříve bývaly připisovány. První dochovaný oltářní obraz pochází z kaple Santa Maria della Scala v Římě. Obraz Raněný sv. Šebestián komorních rozměrů (65 x 50 cm) namaloval po roce 1610 pro neznámého objednavatele. Od roku 1685 patří do inventáře Obrazárny Pražského hradu.[1] Je kompoziční analogií staršího Saraceniho obrazu sv. Marie Magdalény.

V letech 1616–1617 spolupracoval na freskách pro královský sál v Palazzo del Quirinale. V roce 1618 mu bylo placeno za dva obrazy v kostele Santa Maria dell'Anima. Jeho posledním bezpečně určeným dílem je freska Narození Panny Marie v římské kapli Zvěstování Panny Marie v kostele Santa Maria in Aquiro, jejíž miniatura provedená technikou olejomalby na mědi je dochována v pařížském Louvru.

V roce 1620 se vrátil do Benátek, kde téhož roku zemřel a byl pohřben v kostele křižovníků (chiesa degli Crociferi).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jaromír NEUMANN, Průvodce Obrazárnou Pražského hradu. Orbis Praha 1965, s. 49-50, č. kat. 46

Externí odkazy