V dnešním světě je Buston téma, které získalo velký význam a relevanci v různých kontextech. Jak na osobní, tak profesní úrovni hraje Buston zásadní roli ve způsobu, jakým pracujeme a fungujeme ve společnosti. Jeho dopad byl pociťován v různých oblastech, od technologie po politiku, a jeho vliv se s postupem času stále rozšiřuje. V tomto článku dále prozkoumáme důležitost Buston a to, jak utvářela a bude nadále utvářet svět, ve kterém žijeme.
Buston Бустон | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 40°14′19″ s. š., 69°41′48″ v. d. |
Časové pásmo | UTC+05:00 |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Buston | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 29 800 (2015)[1] |
Správa | |
Vznik | 1946 |
PSČ | 735730 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Buston (tádžicky Бустон, rusky Бустон, persky بوستان, dříve Čkalovsk, rusky Чка́ловск) je město v Sogdijském vilájetu v Tádžikistánu. Nachází se v severní části státu, v blízkosti druhého největšího města země, Chudžandu. Ve městě žije 34 tisíc osob a s okolními vesnicemi, které k němu administrativně spadají potom 36 900.
Město se rozkládá v severním Tádžikistánu, 200 km severovýchodně od Dušanbe (vzdušnou čarou) a 195 km severovýchodně (také vzdušnou čarou) od Pandžakentu, v rovinaté krajině a širokém údolí nedaleko řeky Syrdarja. Je obklopené několika dalšími městy a sídly.
Od založení města v roce sem směřovali především odborníci z různých částí tehdejšího SSSR. Město tak zahrnovalo řadu různých lidí všech národností. V roce 1989 bylo jen 11 % obyvatel Tádžické národnosti. Po roce 1991 se obyvatelstvo homogenizovalo[2] , dnes zde žijí většinou Tádžikové. Ruský jazyk je zde ale dodnes používán.
Buston se rozvíjel jako plánované město v souvislosti s rozvojem sovětského jaderného programu. Dne 9. února 1944 obdrželo statut sídla městského typu. Relativně pravidelná uliční síť se sbíhá na centrální prostranství, kde byl zbudován Dům kultury, Hornická fakulta a některé další budovy, jako např. hotel Šonin apod.
Ve 40. letech 20. století zde stál první závod v SSSR na zpracování uranové rudy a k tomu byl postaven navazující průmyslový podnik. Do uranových dolů byli posláni bývalí váleční zajatci z Ruské osvobozenecké armády hned po skončení druhé světové války. Byli sem také posláni Vožlští Němci. Město bylo označováno jako Socialistické město č. 6.[3]
Vzhledem k tomu, že se v okolí těžil uran, byl tehdejší Čkalovsk až do rozpadu Sovětského svazu uzavřeným městem. Označení pro Poštu SSSR bylo Leninabad-30[3] a Leninabad-34. Název Čkalovsk se užíval později, a to v roce 1956. Do města byli vysíláni na stáže nové generace sovětských jaderných odborníků.[3]
U města bylo postaveno letiště pro nedaleký Chudžand.
Díky své specifičnosti je jedním z nejvíce neasijských měst v Tádžikistánu. Má velmi dobře navrženou elektrickou síť.[4]
V roce 2016 bylo s platností od 1. února rozhodnutím tádžikistánské vlády rozhodnuto o přejmenování z Čkalovsk na Buston. Podle tiskové agentury TASS se jednalo o poslední ruský název, který byl v Tádžikistánu odstraněn.[5]
Ve městě působí činoherní divadlo a od roku 1960 v modernistické budově také divadlo loutkové, jako jedno z mála v celém Tádžikistánu.[3]
Ve městě se nachází mešita. Stojí zde také ruský pravoslavný kostel Ikony sv. Bohorodičky.[6]
Význam jaderného průmyslu připomíná památník ve středu města před budovou Domu kultury.
Umístěna je zde jednotka prezidentské stráže.
V jihozápadním cípu města se nachází rozsáhlá nemocnice.
Obcí prochází silnice spojující města Chudžand a Konibodom podél pobřeží tzv. Tádžikistánského moře. Stojí zde již zmíněné letiště a jako jedna z mála měst v Tádžikistánu tudy prochází i železniční tratě, resp. dvě. Vlastní nádraží ale nemá; tratě jsou hlavně pro nákladní dopravu. Nejbližší stanice pro město Chudžand ale leží v nedaleké obci Ghafurov.
Jižně od středu města se rozkládá rozsáhlý sportovní areál, jehož součástí jsou tenisové kurty, hřiště na fotbal a velký atletický a fotbalový stadion.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Buston, Sughd na anglické Wikipedii a Бустон_(город) na ruské Wikipedii.