Brodsko-posávská župa
V dnešním článku se ponoříme do světa Brodsko-posávská župa, tématu, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. Ponoříme se do jeho původu, jeho dopadu na společnost a všech důsledků, které to obnáší. Brodsko-posávská župa je téma, které vyvolalo mnoho protichůdných názorů, takže je důležité důkladně porozumět všem aspektům, které ho obklopují. V tomto článku prozkoumáme všechny aspekty Brodsko-posávská župa a pokusíme se osvětlit toto složité a fascinující téma. Vydejte se s námi na toto dobrodružství poznání!
| Brodsko-posávská župa Brodsko-posavska županija | |
|---|---|
 Slavonski Brod | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Slavonski Brod |
| Souřadnice | 45°9′27″ s. š., 18°1′13″ v. d. |
| Rozloha | 2 043 km² |
| Nejvyšší bod | Javorovica (912 m n. m.) |
| Časové pásmo | +1 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 158 559 |
| Hustota zalidnění | 77,6 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Stát |  Chorvatsko |
| Nadřazený celek | Chorvatsko |
| Druh celku | župa |
| Podřízené celky | 2 měst, 26 opčin (općina) |
| Župan | Danijel Marušić |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brodsko-posávská župa (chorvatsky Brodsko-posavska županija) je jedna z chorvatských žup. Leží v chorvatské části Slavonie, má podlouhlý tvar a jejím hlavním městem je Slavonski Brod.
Charakter župy
Župa hraničí na jihu s Bosnou a Hercegovinou, její entitou Republikou srbskou, v Chorvatsku pak s župami Sisačko-moslavinskou na západě, Osijecko-baranjskouna severovýchodě, Požežsko-slavonskouna severu a Vukovarsko-sremskouna východě. Svůj název získala jak podle hlavního města, Slavonského Brodu, tak podle řeky Sávy, která tvoří její jižní hranici a zároveň i státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Její území je nížinné, okolo Sávy se nacházejí také lužní lesy, u severní hranice pak malá pahorkatina, dosahující výšky nejvýše 500 m. Obyvatelé jsou Chorvati, před jugoslávskou válkou a rozpadem Jugoslávie tu ale žili i Srbové; díky nim tu tak zůstalo stále mnoho opuštěných domů. Infrastruktura oblasti je pořád ještě poničená z dob ozbrojených střetů, přesto díky mezinárodní pomoci se situace v mnohém zlepšila. Rovnoběžně s řekou Sávou, městem Slavonski Brod prochází dálnice z Bělehradu do Záhřebu a stejným směrem vede i železniční trať.
Území Brodsko-posávské župy lze rozdělit na tři celky:
- brdsko – území nejvíce na severu, oblast vrchoviny s nejvyšším bodem v pohoří Psunj – Brezovo polje (984m) (průměrná nadmořská výška župy je 90m)
- ravničarsko – zaujímá největší část župy, je to střední část ležící v Slavonské nížině
- nizinsko – část,která leží přímo u Sávy, je typická sítí kanálů ochraňujících ji před záplavami
Obyvatelstvo
Počet obyvatel byl v roce 2021 130 267 a průměrná hustota obyvatel je 64 na km².[1]
Ve městech žije 79 004 obyv. (45,67%), na vesnicích žije 93 989 obyvatel (54,33%). Chorvati tvoří většinu s 95,0 % populace, následováni Srby s 2,6 %.
Města
V župě se nacházejí pouze dvě města, tudíž je to (kromě župy města Záhřeb) župa s nejmenším počtem měst v Chorvatsku.
- Slavonski Brod (hlavní)
- Nova Gradiška
Odkazy
Reference
- ↑ The final results of the Census 2021 have been published. . 22 September 2022 . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brodsko-posávská župa na Wikimedia Commons - (chorvatsky) Oficiální stránky
