Boseho–Einsteinovo rozdělení

V následujícím článku se ponoříme do tématu Boseho–Einsteinovo rozdělení, tématu, které je v poslední době aktuální a mluví se o něm stále častěji. Boseho–Einsteinovo rozdělení je téma, které pokrývá širokou škálu aspektů, od jeho historie a vývoje až po jeho dopad na současnou společnost. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy k Boseho–Einsteinovo rozdělení, analyzujeme jeho příčiny, účinky a možná řešení. Kromě toho prozkoumáme roli, kterou Boseho–Einsteinovo rozdělení hraje v různých oblastech, od politiky po populární kulturu, a její vliv na náš každodenní život.

Porovnání průběhu funkcí odpovídajících Boseho–Einsteinovu resp. Fermi–Diracovu rozdělení

Boseho–Einsteinovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z bosonů, tedy částic se symetrickou vlnovou funkcí a celočíselným spinem. Bose–Einsteinovým rozdělením se řídí například fotony, je z něj tedy možné odvodit například Planckův vyzařovací zákon.

Rozdělení poprvé popsal indický fyzik Šatendranáth Bose, roku 1924 ho pak zobecnil Albert Einstein. Název bosony je právě podle Boseho.

Rozdělovací funkce

Distribuční funkce fBE(E) určuje střední počet částic ve stavu s energií E:

kde:

E je energie
kB je Boltzmannova konstanta
T je termodynamická teplota
μ je chemický potenciál

Pro energie přechází Boseho–Einsteinovo rozdělení v klasické Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení.

Literatura

  • Z. Horák, F. Krupka, Fyzika, 3. vydání. SNTL / Alfa, Praha 1981
  • J. Kvasnica: Statistická fyzika. Academia, Praha, 1983, 1998

Související články

Externí odkazy