V dnešním světě se Bohušovická rovina stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. S pokrokem technologie a neustálými změnami ve společnosti nabyl Bohušovická rovina nebývalý význam. Od svého dopadu na každodenní životy lidí až po jeho vliv na globální ekonomiku se Bohušovická rovina ukázal být tématem debat a úvah pro odborníky i občany. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Bohušovická rovina s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi na toto téma, které je dnes tak aktuální.
Bohušovická rovina | |
---|---|
Rovina, Lovosice a Labe z vrchu Lovoš | |
Nejvyšší bod | 180 m n. m. (vrstevnice) |
Rozloha | 40,2 km² |
Nadřazená jednotka | Terezínská kotlina |
Sousední jednotky | Oharská niva Klapská tabule České středohoří Ralská pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Horniny | štěrk, váté písky, spraš |
Povodí | Ohře → Labe |
Souřadnice | 50°30′21″ s. š., 14°6′52″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bohušovická rovina je geomorfologický okrsek v severozápadní části Terezínské kotliny, ležící v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.
Území okrsku se nachází zhruba mezi sídly Malé Žernoseky (na severozápadě), Litoměřice (na severu), Terezín (na východě) a Brozany nad Ohří (na jihu). Zcela uvnitř okrsku leží města Lovosice a titulní Bohušovice nad Ohří.[1]
Okrsek zahrnuje Přírodní park Dolní Poohří.[2]
Okrsek Bohušovická rovina (dle značení Jaromíra Demka VIB–1C–1) náleží do celku Dolnooharská tabule a podcelku Terezínská kotlina.
Podrobnější členění Balatky a Kalvody[3] uvádí Bohušovickou rovinu jen jako podokrsek okrsku Lovosická kotlina (zbývající okrsek je zde Roudnická brána).
Rovina sousedí s dalšími okrsky Dolnooharské tabule (Oharská niva na východě až jihu a Klapská tabule na jihozápadě). Dále sousedí s celky České středohoří na západě až severu a Ralská pahorkatina na severovýchodě.[2]