Bohušovická rovina
V dnešním světě se Bohušovická rovina stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. S pokrokem technologie a neustálými změnami ve společnosti nabyl Bohušovická rovina nebývalý význam. Od svého dopadu na každodenní životy lidí až po jeho vliv na globální ekonomiku se Bohušovická rovina ukázal být tématem debat a úvah pro odborníky i občany. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Bohušovická rovina s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi na toto téma, které je dnes tak aktuální.
| Bohušovická rovina | |
|---|---|
 Rovina, Lovosice a Labe z vrchu Lovoš | |
| Nejvyšší bod | 180 m n. m. (vrstevnice) |
| Rozloha | 40,2 km² |
| Nadřazená jednotka | Terezínská kotlina |
| Sousední jednotky | Oharská niva Klapská tabule České středohoří Ralská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | štěrk, váté písky, spraš |
| Povodí | Ohře → Labe |
| Souřadnice | 50°30′21″ s. š., 14°6′52″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohušovická rovina je geomorfologický okrsek v severozápadní části Terezínské kotliny, ležící v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.
Poloha a sídla
Území okrsku se nachází zhruba mezi sídly Malé Žernoseky (na severozápadě), Litoměřice (na severu), Terezín (na východě) a Brozany nad Ohří (na jihu). Zcela uvnitř okrsku leží města Lovosice a titulní Bohušovice nad Ohří.[1]
Okrsek zahrnuje Přírodní park Dolní Poohří.[2]
Geomorfologické členění
Okrsek Bohušovická rovina (dle značení Jaromíra Demka VIB–1C–1) náleží do celku Dolnooharská tabule a podcelku Terezínská kotlina.
Podrobnější členění Balatky a Kalvody[3] uvádí Bohušovickou rovinu jen jako podokrsek okrsku Lovosická kotlina (zbývající okrsek je zde Roudnická brána).
Rovina sousedí s dalšími okrsky Dolnooharské tabule (Oharská niva na východě až jihu a Klapská tabule na jihozápadě). Dále sousedí s celky České středohoří na západě až severu a Ralská pahorkatina na severovýchodě.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Bohušovická rovina na Mapy.cz
- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.