Téma Božena Ecksteinová je v současné společnosti velmi zajímavé a diskutované. Od svých počátků až do současnosti hraje Božena Ecksteinová zásadní roli v různých aspektech života, ovlivňuje kulturu, ekonomiku, politiku a mezilidské vztahy. V průběhu času se Božena Ecksteinová vyvíjel a přizpůsoboval změnám a výzvám moderního světa, čímž vytváří nové příležitosti a výzvy pro jednotlivce a komunity. V tomto článku prozkoumáme důležitost a dopad Božena Ecksteinová v našem dnešním světě, analyzujeme jeho důsledky a možné budoucí perspektivy.
Božena Ecksteinová | |
---|---|
![]() Božena Ecksteinová | |
Poslankyně Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Senátorka Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1929 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | čs. soc. dem. |
Narození | 7. března 1871 Smíchov ![]() |
Úmrtí | 22. května 1930 (ve věku 59 let) Praha ![]() |
Profese | politička a redaktorka |
Commons | Božena Ecksteinová |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Božena Ecksteinová, též Božena Ecksteinová-Hniličková (7. března 1871 Smíchov[1] – 22. května 1930 Praha[1]), byla česká a československá sociálně demokratická politička, meziválečná poslankyně Revolučního národního shromáždění a senátorka Národního shromáždění ČSR za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou,
V letech 1918–1920 zasedala v Revolučním národním shromáždění.[2] Byla profesí úřednicí.[3]
Později působila jako senátorka Národního shromáždění, první žena v roli člena senátu. V parlamentních volbách v roce 1920 získala senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájila v parlamentních volbách v roce 1925.[4][5]
Byla členkou předsednictva politického klubu Československé sociálně demokratické stranu dělnické a zastávala post pokladníka strany. Když v roce 1920 procházela sociální demokracie rozkolem, převzala administrativu deníku Právo lidu. Iniciovala vytvoření Studijního jubilejního fondu, který dotoval nadané a nemajetné členky.[6]