Blízkovýchodní fronta (první světová válka)

V dnešním světě se Blízkovýchodní fronta (první světová válka) stal relevantním tématem a obecně zajímá lidi na celém světě. S rozvojem technologií a globalizací převzal Blízkovýchodní fronta (první světová válka) vedoucí roli v našich životech a ovlivnil vše od našeho způsobu práce až po naše osobní vztahy. Tento článek důkladně zkoumá dopad a důležitost Blízkovýchodní fronta (první světová válka) v moderní společnosti a nabízí podrobnou analýzu jeho důsledků na různé aspekty našich životů. Ať už je to Blízkovýchodní fronta (první světová válka) jako veřejná osobnost, historická událost nebo společenský fenomén, její význam přesahuje hranice a zaslouží si být zkoumán z různých úhlů pohledu.

Osmanští vojáci se chystají k útoku na Suez v roce 1914

Na blízkovýchodní frontě první světové války se bojovalo mezi 29. říjnem 1914 a 30. říjnem 1918. Stály zde proti sobě Osmanská říše (podporovaná Kurdy a některými arabskými kmeny) a síly Trojdohody, tedy Britů, Francouzů a Rusů, podporované místními Židy, Řeky, Armény, Asyřany, Indy a některými arabskými kmeny. Historici rozeznávají pět hlavních vojenských událostí: Sinajsko-palestinské tažení, mezopotámské tažení, kavkazské tažení, perské tažení a bitvu o Gallipoli. Dvě vedlejší bojové události jsou arabské povstání a boj o jižní Arábii. Vojenské události provázely tři genocidy organizované Turky: arménská, řecká a asyrská genocida. Blízkovýchodní fronta byla nejširší frontou celé první světové války. Rusové frontu opustili podepsáním separátního míru s Osmany v Erzincanu 5. prosince 1917. Boje skončily tím, že Osmané přijali 30. října 1918 mudroské příměří. 13. listopadu Francouzi a Britové obsadili Istanbul, 15. května 1919 Řekové Smyrnu (Izmir). 10. srpna 1920 Osmani podepsali sèvreskou smlouvu, která však nevešla v platnost kvůli povstání pod vedením Mustafy Kemala Atatürka. Později byla s novým republikánským vedením Turecka podepsána Lausannská smlouva, 24. července 1923, načež Britové a Francouzi opustili Istanbul. Řekové odešli ze Smyrny již v roce 1922. Na blízkovýchodní frontě padlo 1-1,5 milionu vojáků. Čísla jsou však nejistá zvláště u Osmanů, kde jsou patrně podhodnocena. Americký historik Edward J. Erickson na základě výzkumů v osmanských archivech odhadl počet padlých na straně Osmanů na 1,6 milionu.[1] Počet obětí by ještě rapidně vzrostl, kdyby byly započteny oběti arménské a asyrské genocidy. Podle některých odhadů ztratili Osmané v první světové válce 25 % populace (5 milionů lidí), započtou-li se i civilní oběti. Turecký historik Kamer Kasim číslo upřesnil na 26,9 % a upozornil, že jde o největší poměrnou ztrátu na obyvatelstvu ze všech zemí v první světové válce.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Middle Eastern theatre of World War I na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ERICKSON, Edward J. Ottoman Army Effectiveness in World War I: A Comparative Study. : Routledge 264 s. Dostupné online. ISBN 978-0-415-77099-6. (anglicky) Google-Books-ID: m0rzAAAAMAAJ. 

Externí odkazy