Bitva u Nagyharsány

V dnešním světě je Bitva u Nagyharsány téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po vliv v ekonomické sféře se Bitva u Nagyharsány stal ústředním bodem mnoha debat a diskuzí. S rozvojem technologií a globalizací se Bitva u Nagyharsány stal relevantním problémem v každodenním životě lidí, který ovlivňuje aspekty, jako jsou osobní vztahy, politika, zdraví, vzdělávání a životní prostředí. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Bitva u Nagyharsány na různé aspekty každodenního života a také analyzujeme jeho význam v dnešním světě.

Bitva u Nagyharsány
konflikt: Velká turecká válka
Luigi Ferdinando Marsigli: plánek postavení vojsk v bitvě (z knihy "Stato militare dell'imperio ottomano")
Luigi Ferdinando Marsigli: plánek postavení vojsk v bitvě (z knihy "Stato militare dell'imperio ottomano")
Trvání12. srpen 1687
Místopoblíž Nagyharsány
Souřadnice45°51′5″ s. š., 18°24′34″ v. d.
Výsledekdrtivé vítězství Habsburků
Strany
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše
Velitelé
Karel V. Lotrinský
Maxmilián II. Emanuel
Ludvík Vilém Bádenský
Enea Silvio Piccolomini
Evžen Savojský
Jean-Louis de Bussy-Rabutin 		velkovezír Sulejman Paša
Mustafa Paša
Esejd Mustafa Paša
Jafer Paša
Síla
asi 50 000 mužů asi 60 000 mužů
Ztráty
15 000 - 18 000 cca 40 000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Nagyharsány, někdy označovaná jako (druhá) bitva u Moháče z 12. srpna 1687 byla jednou z významných bitev válek mezi Osmanskou říší a impériem rakouských Habsburků. Odehrála se severně od Drávy a křesťanské vojsko vedené Karlem V. Lotrinským a Maxmiliánem II. Emanuelem v ní rozdrtilo tureckou armádu velkovezíra Sulejmana paši.

Z propagandistických důvodů byla bitva pojmenována jako (druhá) bitva u Moháče (coby odčinění bitvy u Moháče z roku 1526), byť Moháč byl od bojiště poměrně daleko, přes 40 km. Z toho důvodu dává řada historiků přednost výše zmíněnému názvu. V bitvě se jakožto velitel jízdy vyznamenal generál Evžen Savojský.

Průběh bitvy

Císařské pozice, které byly rovnoběžné s Drávou a silnicí Moháč - Siklós, kryly na levém křídle močálovitý tok Karasiskaly a na pravém křídle hora Harsány. Bylo zde rozestaveno 30 000 pěších [1] a 20 000 jezdců. V první linii bylo 34 praporů a 79 švadron, 13 praporů a 63 švadron ve druhé linii. V nepřehledném terénu poslal vévoda Lotrinský pravé křídlo hlubokým úvozem po úbočí Harsány. Paša Sulejman považoval tento manévr za oslabení linie a nařídil zaútočit 8 000 jezdcům na levé křídlo a probít se do zad druhé linii obrany. Jízda byla odražena a v 15.00 hodin byla vyslána část pěchoty pro posílení jezdeckého útoku na levé křídlo. Piccolominiho brigáda o 23 švadronách pod vedením markraběte Bádenského odrazila útočící sipáhíje. Vévoda Lotrinský vedl útok císařského středu (pluky Serényiho, Steinaua, Auersperga a Starhemberga) a ten dosáhl tureckých okopů a vnikl do nich. Kolona pravého křídla postoupila z úbočí Harsány na Siklóskou rovinu, rozvinula se a vpadla Turkům do boku a zad.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Drnek (2010), s. 18.

Literatura

  • VLNAS, Vít. Princ Evžen Savojský. Život a sláva barokního válečníka. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Národní Galerie, 2001. 849 s. ISBN 80-7185-380-1. S. 84. 
  • DRNEK, Jan; VONDROVSKÝ, Václav. Hoši jako květ. Plzeň: Občanské sdružení STREET, 2010. ISBN 978-80-254-6937-8. S. 301. 

Externí odkazy

Související články

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Bitvy Osmansko-habsburské války