Bismut-209

V tomto článku prozkoumáme Bismut-209 z různých úhlů pohledu a analyzujeme jeho dopad na různé oblasti společnosti. Bismut-209 je téma, které v posledních letech vyvolalo velký zájem a debatu a jeho význam neustále roste. Ponoříme se do významu Bismut-209, jeho historie, jeho vývoje v čase a různých názorů a teorií, které o něm existují. Kromě toho prozkoumáme, jak Bismut-209 ovlivnil kulturu, ekonomiku, politiku a další aspekty každodenního života. Tento článek se snaží poskytnout úplný a objektivní pohled na Bismut-209, aby čtenáři mohli lépe porozumět jeho důležitosti a důsledkům v dnešním světě.

Bismut-209 (209Bi) je nejstabilnější izotop bismutu, má nejdelší známý poločas přeměny ze všech nuklidů, které procházejí alfa rozpadem. V jeho jádru je 83 protonů a magický počet 126 neutronů; atomová hmotnost je 208,980 398 7 u. Veškerý prvotní bismut je tvořen tímto izotopem, který také vzniká beta minus přeměnou olova-209:

 209
82
 Pb →  209
83
 Bi +  0
-1
 e

Stabilita

Dlouho se předpokládalo, že je bismut-209 nejtěžším stabilním nuklidem, ovšem v roce 2003 Noël Coron a jeho spolupracovníci z Institut d’Astrophysique Spatiale v Orsay zjistili, že tento nuklid podléhá alfa rozpadu s poločasem přibližně 1,9×1019 let, více než miliardkrát delším, než je dosavadní stáří vesmíru; z teoretických výpočtů předtím vyplýval poločas 4,6×1019 let. Při rozpadu se uvolní alfa částice o energii 3,14 MeV a atom se přemění na thallium-205.[1][2]:

 209
83
 Bi →  205
81
 Tl +  4
2
 He

Rychlost rozpadu

Podle United States Geological Survey bylo roku 2010 na celém světě vytěženo 8 900 tun bismutu[3] (který je prakticky zcela tvořen 209Bi). Z tohoto množství by se za dobu odpovídající stáří vesmíru přeměnilo na thallium méně než 4,5 gramů.

Použití

Bismut-209 se používá k výrobě polonia-210, které se získává ostřelováním 209Bi neutrony. Každý rok je vyrobeno pouze kolem 100 gramů 210Po.[4]

Bismut-209 je součástí mnoha léčiv na nemoci trávicí soustavy, jako je například bismutsubsalicylát.

Tvorba

V hvězdách v asymptotické větvi obrů se s-procesem vytváří 209Bi a 210Po jako nejtěžší nuklidy, které tímto procesem vznikají. Všechny těžší prvky vznikají r-procesem, který se odehrává v supernovách prvních patnáct minut po jejich výbuchu.[5]

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bismuth-209 na anglické Wikipedii.

  1. DUMÉ, Belle. Bismuth breaks half-life record for alpha decay. physicsworld.com. Physicsweb, 2003-04-23. Dostupné online. 
  2. MARCILLAC, Pierre de; NOËL CORON; GÉRARD DAMBIER; JACQUES LEBLANC; JEAN-PIERRE MOALIC. Experimental detection of α-particles from the radioactive decay of natural bismuth. Nature. April 2003, s. 876–878. doi:10.1038/nature01541. PMID 12712201. Bibcode 2003Natur.422..876D. 
  3. CARLIN, James F., Jr. 2010 USGS Minerals Yearbook: Bismuth . United States Geological Survey . Dostupné online. 
  4. Swiss study: Polonium found in Arafat’s bones . Al Jazeera . Dostupné online. 
  5. Chaisson, Eric, and Steve McMillan. Astronomy Today. 6th ed. San Francisco: Pearson Education, 2008.