Bezvěrov (Teplá)
V tomto článku prozkoumáme Bezvěrov (Teplá), téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. Od svého objevení nebo popularizace má Bezvěrov (Teplá) velký dopad v různých oblastech a vyvolává diskuse a otázky týkající se jeho významu, implikací a možných aplikací. Prostřednictvím tohoto článku se pokusíme osvětlit Bezvěrov (Teplá) a analyzovat jeho význam v moderní společnosti a také jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Bez ohledu na to, zda jste odborníkem v této oblasti nebo se o ní jen chcete dozvědět více, tento článek vám poskytne podrobný a aktuální pohled na Bezvěrov (Teplá).
| Bezvěrov | |
|---|---|
 Náves v Bezvěrově | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Teplá |
| Okres | Cheb |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°56′50″ s. š., 12°49′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bezvěrov u Teplé (3,95 km²) |
| PSČ | 364 61 |
| Počet domů | 3 (2021)[2] |
  Bezvěrov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 165948 |
| Kód k. ú. | 765945 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bezvěrov (německy Weserau)[3] je malá vesnice, část města Teplá v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Nachází se asi pět kilometrů jihozápadně od Teplé. Prochází zde silnice II/198. Bezvěrov leží v katastrálním území Bezvěrov u Teplé o rozloze 3,95 km².[4] Součástí katastru je i území již zaniklé obce Svatý Vojtěch.
Historie
Podle legendy existovala obec již v 10. století, kdy údajně obdržela své současné jméno od svatého Vojtěcha, jenž zde podle tradičního podání během svého návratu z Říma do Čech nalezl samé pohany, to je z jeho pohledu lidi bez víry.[5]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1273,[6] kdy papež Řehoř X. potvrdil její držení premonstrátům kláštera Teplá. Rozvoj vesnice nastal v období po třicetileté válce a počet obyvatel postupně narůstal. V roce 1838 tvořil Bezvěrov jednu společnou obec s blízkým Svatým Vojtěchem. Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva došlo k částečnému dosídlení o 54 nových obyvatel. Značná část domů, včetně malé obecní kaple, však byla po roce 1945 zbořena. I přes částečné dosídlení počet obyvatel postupně klesal. V roce 2020 žili ve vesnici trvale již jen tři obyvatelé, dva muži a jedna žena.[3]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 237 obyvatel, všichni německé národnosti. Všichni obyvatelé se hlásili k římskokatolické církvi.[7]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 289 | 280 | 288 | 296 | 261 | 237 | 218 | 31 | 36 | 27 | 19 | 4 | 3 | 3 | 3 |
| Počet domů | 44 | 47 | 47 | 48 | 47 | 45 | 46 | 24 | - | 6 | 5 | 3 | 2 | 3 | 3 |
| Počet domů v roce 1961 je zahrnut v počtu domů v Mrázově | |||||||||||||||
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1963 Bezvěrov byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Teplá, ale v roce 1950 v okrese Mariánské Lázně. Od roku 1964 je částí města Teplá v okrese Karlovy Vary, ale od 1. ledna 2007 v okrese Cheb. V letech 1850–1879 k obci patřily Beranovka, Mrázov a Pěkovice.[10]
Pamětihodnosti
_pomn%C3%ADk_%C5%99%C3%ADjen_2020_(1).jpg)
Ve vesnice se dochovala jediná historická památka, kamenný památník z roku 1860. Pomník nechal postavit místní sedlák Karl Punzel jako votivní dar za záchranu svého života poté, co byl 11. července 1854 přejet vozem naloženým kamením a tuto nehodu přežil. Na boku pomníku je plastický reliéf, který tuto událost znázorňuje. Pomník byl městem Teplá v roce 2020 zrestaurován.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ a b c Bezvěrov. Tepelský zpravodaj. Říjen 2020, čís. 10, s. 8.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR . 1999-01-01 . Dostupné v archivu.
- ↑ ŠVANDRLÍK, Richard. Sankt Adalbert (Svatý Vojtěch) - Zaniklá obec Svatý Vojtěch. Mariánskolázeňské listy. 2004-05-20, roč. 13, čís. 21, s. 4. Dostupné online .
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 354.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Weserau. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 310.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 14. Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 17, 14, 348, 418.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bezvěrov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bezvěrov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Bezvěrov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
