Bezletová zóna

V dnešním světě je Bezletová zóna téma, které je stále aktuálnější a upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a zájmů. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho důležitosti v profesní oblasti nebo jeho významu v každodenním životě, Bezletová zóna se stal opakujícím se tématem konverzací v různých kruzích. Jak čas postupuje, zájem a zvědavost o Bezletová zóna exponenciálně roste, což vyvolává neustálou debatu o jeho důsledcích a vlivu na různé aspekty moderního života. V tomto článku se ponoříme do světa Bezletová zóna, abychom prozkoumali jeho různé aspekty a porozuměli jeho významu v dnešní společnosti.

Tento článek pojednává o opatření ve vojenském letectví. Možná hledáte: Zakázaný prostor – trvalé bezpečnostní opatření v civilním letectví.
Mapa bezletové zóny vyhlášené nad Libyí v roce 2011 na základě Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1973

Bezletová zóna (anglicky no-fly zone, zkratkou NFZ) nebo zóna vzdušného vyloučení (anglicky air exclusion zone, zkratkou AEZ)[1] je území nebo oblast, kde nějaká vojenská moc zakazuje lety některých letadel. Jsou obvykle zřizovány dočasně nad územím probíhajícího konfliktu.

Typy bezletových zón

Bezletové zóny jsou ve vojenském letectví moderním fenoménem, vzniklým v 90. letech 20. století. Ačkoli již v období mezi světovými válkami provádělo Britské královské letectvo letecké kontrolní operace nad některými svými koloniemi, bezletové zóny v dnešním smyslu nabyly své moderní podoby až na konci války v Zálivu v roce 1991.[2]

Od tradičních leteckých silových misí se liší svým nátlakovým charakterem – ovládnutí výhradně vzdušného prostoru nad územím slouží k dosahování cílů na zemi.

Účel

Bezletové zóny jsou obvykle zřizovány během konfliktu nad územím nepřátelského státu a svou povahou jsou obdobou vzdušného demilitarizovaného pásma. Opatření se obvykle týká vojenských letadel, která nesmějí v dané oblasti operovat. Vynucující stát používá vojenskou akci a v závislosti na podmínkách může vyhlášení bezletové zóny zahrnovat preventivní útoky směřující k zabránění jejímu potenciálnímu narušení, reaktivní sílu zaměřenou na narušující letadla nebo jen monitorování bez použití síly.

V době míru mohou být nařízeny vzdušné ochranné zóny a protiletadlová obrana jako prevence leteckého teroristického útoku, například kvůli ochraně citlivých míst nebo významných událostí, jako jsou olympijské hry apod.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku No-fly zone na anglické Wikipedii.

  1. ↑ LONG, Robert A. The Coercive Efficacy of Air Exclusion Zones: Myth or Reality . Air University School of Advanced Air and Space Studies Maxwell AFB United States, 2012-06-01 . Dostupné online. PDF online . (anglicky) 
  2. ↑ "Air Exclusion Zones: An Instrument for Engagement in a New Century," Brig General David A. Deptula, in "Airpower and Joint Forces: The Proceeding of a Conference Held In Canberra by the RAAF, 8–9 May 2000," Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy