Beskydské předhůří
Dnes je Beskydské předhůří tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Díky svému významu v sociální, politické, kulturní a ekonomické sféře se Beskydské předhůří stal stálou přítomností v našich životech. Ať už prostřednictvím technologického pokroku, změn ve vládní politice nebo jednoduše jeho dopadu na způsob, jakým spolu interagujeme, Beskydské předhůří je i nadále tématem zájmu a diskusí. V tomto článku prozkoumáme dopad a důležitost Beskydské předhůří v dnešní společnosti a jak jeho vliv formoval naši současnost a budoucnost.
| Beskydské predhorie | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 661 m n. m. (Hôrka) |
| Nadřazená jednotka | Nízké Beskydy |
| Sousední jednotky | Ondavská vrchovina, Laborecká vrchovina, Bukovské vrchy, Vihorlatské vrchy, Východoslovenská pahorkatina, Slanské vrchy, Košická kotlina, Spišsko-šarišské medzihorie |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko |
 | |
| Povodí | Sekčov, Topľa, Ondava, Laborec, Cirocha, Ublianka |
| Souřadnice | 48°51′43″ s. š., 22°18′43″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Beskydské předhůří je geomorfologický celek. Patří do geomorfologické oblasti Nízké Beskydy.
Města a obce:
Jde o pás nižších kopců a údolí, který odděluje Ondavskou vrchovinu, Laboreckou vrchovinu a Bukovské vrchy na severu od Slanských a Vihorlatských vrchů na jihu. Mezi Bukovskými a Vihorlatskými vrchy jde převážně o jižní břeh Cirochy a Ublianky. Východní hranici předhůří tvoří státní hranice s Ukrajinou.
Je součástí flyšového pásma, na délku měří téměř 100 km, zatímco na šířku průměrně 5 km a maximálně 15 km ve východní části. Nejužším místem je území u obce Hažín nad Cirochou, kde šířka dosahuje pouze cca 2 km.
Nejvyšším bodem území je vrch Hôrka (661 m) nad obcí Inovce ve východní části. Nejnižším bodem je místo, ve kterém Ondava oblast opouští.
Území není z hydrografického hlediska jednotné, patří k několika povodím: na východě je to Ublianka, střední část je součástí povodí Laborce s Cirochou a také Ondavy s Topľou. Nejzápadnější část patří do povodí Sekčova.
Beskydské předhůří se dělí na 5 geomorfologických podcelků:
Mernícka pahorkatina patří podle relativně nedávného[kdy?] speleologického průzkumu realizovaného jeskyňáři Slovenské speleologické společnosti mezi nová krasová území na Slovensku. Výskyt krasových jeskyní v písčitých vápencích Porubského souvrství mladokřídového věku se potvrdil v masívu Lysé hory (318,7 m n. m.), kde byly lokalizovány, prozkoumány a zdokumentovány 3 jeskyně s korozním vývojem s max. délkou 15 m.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beskydské predhorie na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Beskydské predhorie na Wikimedia Commons