V dnešní době se Bernolákovci stalo v dnešní společnosti opakujícím se tématem. S pokrokem technologií a neustálými změnami životního stylu je stále aktuálnější a nezbytnější řešit tento problém z různých úhlů pohledu. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Bernolákovci má významný dopad na naše životy a je důležité pochopit jeho důsledky a důsledky. V tomto článku prozkoumáme význam Bernolákovci a jeho mnoha aspektů s cílem poskytnout komplexní analýzu, která nám umožní lépe porozumět jeho významu v moderní společnosti.
Bernolákovci představují jednu ze dvou hlavních skupin slovenského národního obrozeneckého hnutí. Název byl odvozen podle předního představitele první generace tohoto hnutí a tvůrce první podoby spisovné slovenštiny Antona Bernoláka.
První generace bernolákovců působila od 80. let 18. století do 20. let 19. století v těchto centrech: Bratislava, Trnava (sídlo Slovenského učeného tovarišstva). Jejím nejzávažnějším činem bylo uzákonění slovenštiny jako národního spisovného jazyka (Bernolákovština) a její uvedení do krásné, naučné a náboženské literatury.
Představiteli první generace bernolákovců jsou kromě A. Bernoláka: Juraj Fándly, Jozef Ignác Bajza, Ondrej Mesároš, Martin Hamuljak, Alexander Rudnay, Andrej Ľudovít Radlinský a další. Její stoupence spojovala zejména Bernolákovská spisovná slovenština, koncepce slovenské národní svébytnosti a idea rovnosti národů. Organizační oporou bylo Slovenské učené tovarišstvo. Martin Hamuliak založil Spolek milovníků řeči a literatury slovenské. Mladobernolákovská generace se názorově sblížila se Štúrovci, přijala jejich koncepci i nový, Štúrovský spisovný jazyk.
Druhá generace bernolákovců působila v 20. a 30. letech 19. století v několika uherských městech, mezi něž patřily například: Ostřihom, Budín, nebo Pešť. Pokoušela se rozvíjet slovenský jazyk a překonat jazykovou a konfesionální rozdvojenost slovenských národních obrozeneckých sil. Tomuto cíli sloužil i Spolek milovníků řeči a literatury slovenské.
Nejvýznamnějšími představiteli druhé generace bernolákovců byli: Juraj Palkovič, Ján Hollý, Martin Hamuljak, Ján Herkeľ, Ján Koiš.
Podle autorů nejnovější knihy Bernolákovci[1] jsou jejich prvenství (na základě kulturního výzkumu Lukáše Perného na základě dat Martiny Matečkové) následující:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bernolákovci na slovenské Wikipedii.