V tomto článku prozkoumáme základní roli, kterou Bernard I. Sasko-Meiningenský hrál v průběhu historie, a analyzujeme její dopad na různé aspekty společnosti. Od svých počátků až po současnost byl Bernard I. Sasko-Meiningenský předmětem debat a analýz v mnoha oborech, což probudilo zvědavost a zájem odborníků i fanoušků. Prostřednictvím vícerozměrného přístupu prozkoumáme jeho vliv na kulturu, politiku, technologie a další oblasti, abychom lépe porozuměli jeho významu v současném světě. Zvažováním různých perspektiv a přezkoumáním empirických důkazů se snažíme poskytnout komplexní pohled na Bernard I. Sasko-Meiningenský a jeho význam v dnešní společnosti.
Bernard I. Sasko-Meiningenský | |
---|---|
sasko-meiningenský vévoda | |
Narození | 10. září 1649 Gotha |
Úmrtí | 27. dubna 1706 Meiningen |
Manželky | Marie Hedvika Hesensko-Darmstadtská Alžběta Eleonora Brunšvicko-Wolfenbüttelská |
Potomci | Arnošt Ludvík I. Sasko-Meiningenský Bernard Sasko-Meiningenský Jan Arnošt Sasko-Meiningenský Marie Alžběta Sasko-Meiningenská Jan Jiří Sasko-Meiningenský Fridrich Vilém Sasko-Meiningenský Jiří Arnošt Sasko-Meiningenský Alžběta Ernestina Sasko-Meiningenská Eleonora Frederika Sasko-Meiningenská Antonín August Sasko-Meiningenský Vilemína Luisa Sasko-Meiningenská Antonín Ulrich Sasko-Meiningenský |
Rod | Wettinové |
Otec | Arnošt I. Sasko-Gothajský |
Matka | Alžběta Žofie Sasko-Altenburská |
Příbuzní | Alžběta Dorotea Sasko-Gothajsko-Altenburská, Dorotea Marie Sasko-Gothajsko-Altenburská, Kristián Sasko-Eisenberský, Albrecht V. Sasko-Koburský, Jindřich Sasko-Römhildský, Arnošt Sasko-Hildburghausenský, Jan Arnošt IV. Sasko-Kobursko-Saalfeldský a Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský (sourozenci) Arnošt Ludvík II. Sasko-Meiningenský, Luisa Dorotea Sasko-Meiningenská, Karel Fridrich Sasko-Meinignský, Josef Bernhard Sasko-Meiningenský a Fridrich August Sasko-Meiningenský[1] (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bernard I. Sasko-Meiningenský (10. září 1649, Gotha – 27. dubna 1706, Meiningen) byl prvním sasko-meiningenským vévodou.
Bernard se narodil jako šestý, ale třetí přeživší syn vévody Arnošta I. Sasko-Gothajského a jeho manželky Alžběty Žofie Sasko-Altenburské.
Po smrti jeho otce v roce 1675 řídil Bernard společně se svými bratry celé vévodství. O pět let později (1680) však bylo vévodství rozděleno a v důsledku této divizní smlouvy Beernard obdržel Meiningen, Wasungen, Salzungen, Untermaßfeld, Frauenbreitungen a Ichtershausen. Bernard se stal zakladatelem sasko-meiningenské linie rodu.
Okamžitě zahájil stavbu oficiálního sídla v Meiningenu. Stavba byla dokončena v roce 1692 a byla nazvána palác Elisabethenburg na počest Bernardovy druhé manželky. Stejně jako u jeho bratra Arnošta, byla finanční stabilita Bernardova vévodství pozoruhodná. Výsledkem byl prodej komorního zboží a dodatečný poplatek za daně obyvatelstvu.
Bernardova poslední vůle nařídila nedělitelnost vévodství, ale ne primogenituru. To umožnilo jeho synům vládnout po jeho smrti vévodství společně.
Poprvé se dvaadvacetiletý Bernard oženil 20. listopadu 1671 na zámku Friedenstein ve městě Gotha s o dva roky starší Marií Hedvikou, nejmladší dcerou lankraběte Jiřího II. Hesensko-Darmstadtského. Manželé spolu měli sedm dětí:
Marie Hedvika zemřela 19. dubna 1680 ve věku 32 let. 25. ledna 1681 se jednatřicetiletý vdovec v Schöningenu oženil s o devět let mladší Alžbětou Eleonorou, nejstarší dcerou vévody Antona Ulricha Brunšvicko-Wolfenbüttelského. Manželé spolu měli pět dětí:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bernhard I, Duke of Saxe-Meiningen na anglické Wikipedii.
Sasko-meiningenský vévoda | ||
---|---|---|
Předchůdce: Nový titul |
1675–1706 Bernard I. Sasko-Meiningenský |
Nástupce: Arnošt Ludvík I. |