V dnešním světě se Bedřich Spáčil stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už mluvíme o Bedřich Spáčil v historickém, společenském, technologickém nebo vědeckém kontextu, jeho dopad a význam jsou nepopiratelné. V posledních desetiletích zájem o Bedřich Spáčil exponenciálně rostl, což vedlo k hlubší analýze a diskuzi o jeho důsledcích a důsledcích. Od svých počátků až po budoucnost je Bedřich Spáčil tématem, které vyvolává vášnivé debaty a protichůdné názory, a proto je jeho studium nezbytné pro pochopení světa kolem nás. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy k Bedřich Spáčil s cílem poskytnout široký a obohacující pohled na toto důležité téma.
Bedřich Spáčil | |
---|---|
Poslanec Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1947 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 18. října 1898 Kroměříž ![]() |
Úmrtí | 24. července 1974 (ve věku 75 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Kroměříž |
Národnost | Češi |
Profese | politik, pedagog, právník, učitel, středoškolský učitel, vysokoškolský učitel a spisovatel literatury faktu |
Ocenění | Čestné občanství města Kroměříže |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Bedřich Spáčil (18. října 1898 Kroměříž[1] – 24. července 1974 Praha[2]) byl český a československý právník, politik Komunistické strany Československa a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění.
Bojoval v rakousko-uherské armádě. Z ní se v únoru 1918 přihlásil do Československých legií v Itálii a sloužil v nich v letech 1918–1919. Dosáhl hodnosti nadporučíka.[3] Stal se nositelem Italského válečného kříže.[4]
Působil jako profesor finančního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Zastával post náměstka ministra financí. Publikoval četné odborné studie z oboru finančního práva (Veřejné hospodářství československé, Majetkové dávky fyzických osob, Česká měna od dávné minulosti k dnešku nebo Československé finanční právo). V roce 1948 se podílel na pořádání výstavy 100 let českého národního života v Kroměříži konané v rámci oslav výročí zasedání říšského sněmu. V roce 1967 byl jmenován čestným občanem města Kroměříž.[5]
V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. V parlamentu setrval do září 1947, kdy rezignoval a nahradil ho Jaroslav Kolář.[6]
Zemřel v roce 1974 v Praze a je pohřben v čestném hrobě na kroměřížském hřbitově.[7]