Bavorovská vrchovina

V tomto článku se chceme věnovat tématu Bavorovská vrchovina, abychom nabídli širokou a podrobnou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální. Od jeho počátků po jeho dopad na společnost, přes jeho vývoj v průběhu času, se snažíme analyzovat každý aspekt související s Bavorovská vrchovina, abychom našim čtenářům poskytli kompletní a aktuální perspektivu. Prostřednictvím dat, studií a svědectví se snažíme osvětlit Bavorovská vrchovina a jeho důsledky s cílem poskytnout obohacující a cenné znalosti těm, kteří mají zájem ponořit se hlouběji do tohoto tématu. Doufáme, že tento článek poslouží jako výchozí bod pro kritickou a konstruktivní úvahu o Bavorovská vrchovina, podnítí debatu a hledání řešení tohoto problému.

Bavorovská vrchovina
Nejvyšší bod701 m n. m. (Stráž)
Rozloha678 km²

Nadřazená jednotkaŠumavské podhůří
Sousední
jednotky
Prachatická hornatina, Boubínská hornatina, Vimperská vrchovina, Svatoborská vrchovina, Nepomucká vrchovina, Horažďovická pahorkatina, Putimská pánev, Blatská pánev
Podřazené
jednotky
Budětická vrchovina, Prácheňská pahorkatina, Volyňská vrchovina, Miloňovická pahorkatina, Husinecká vrchovina, Netonická vrchovina, Netolická pahorkatina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Map
Horninyrula, granodiorit, žula
PovodíVltava
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIB-2F
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bavorovská vrchovina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Šumavského podhůří. Rozprostírá se na ploše 678 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 511 m.[1] Na západě sousedí s Boubínskou hornatinou, Vimperskou vrchovinou a Svatoborskou vrchovinou, na severu s Nepomuckou vrchovinou a Horažďovickou pahorkatinou, na východě s Putimskou a Blatskou pánví a na jihu s Prachatickou hornatinou. Má charakter plochého pohoří s erozně denudačním reliéfem.

Geologická stavba

Největší část Bavorovské vrchoviny budují ruly a migmatity jednotvárné série moldanubika. Do severozápadní části zasahuje rovněž pestrá série moldanubika a menší granodioritická tělesa středočeského plutonu. Na jihovýchodě se vyskytují menší žulová tělesa moldanubického plutonu.

Geomorfologické podcelky

Podhůří se člení na šest geomorfologických okrsků:

Nejvyšší vrcholy

Nejvyšší vrcholky tohoto geomorfologického podcelku přesahují 600 m:

Vodstvo

Bavorovskou vrchovinou protékají řeka Otava, Blanice a Volyňka.

Související články

Reference

  1. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 
  2. Mapy ČÚZK. sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-08.