Barbora z Poděbrad

V tomto článku prozkoumáme dopad Barbora z Poděbrad v různých oblastech současné společnosti. Barbora z Poděbrad je předmětem studia a sporů po celá desetiletí a jeho vliv sahá od populární kultury až po světovou politiku. Prostřednictvím analýzy Barbora z Poděbrad budeme schopni lépe porozumět tomu, jak ovlivnil způsob, jakým žijeme, přemýšlíme a jak se vztahujeme ke světu kolem nás. Od svých počátků až po budoucí projekci je Barbora z Poděbrad nadále tématem debat a úvah a tento článek si klade za cíl prozkoumat různé perspektivy, které kolem tohoto fenoménu existují.

Barbora z Poděbrad
Barbora z Poděbrad (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Barbora z Poděbrad (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Narození1446
ManželJindřich VIII. z Lipé
Jan Křinecký z Ronova (?)
Rodpáni z Kunštátu a Poděbrad
OtecJiří z Poděbrad
MatkaKunhuta ze Šternberka
PříbuzníKateřina z Poděbrad, Zdenka Česká, Ludmila z Poděbrad, Hynek z Poděbrad, Viktorín z Poděbrad, Boček z Poděbrad a Jindřich I. starší z Minsterberka (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barbora z Poděbrad či Barbora Česká byla nejstarší známou dcerou Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, pozdějšího českého krále. O jejím životě je velmi málo zpráv a navíc pocházejí z pozdější doby.

Barbora pocházela z Jiříkova prvního manželství s Kunhutou ze Šternberka, dcerou Smila Holického ze Šternberka. Narodila se pravděpodobně kolem roku 1446, po dvou starších bratrech Bočkovi (1442–1496) a Viktorínovi (1443–1500). Po ní následoval Jindřich (1448-1498) a dvojčata Kateřina (1449–1464) a Zdeňka (1449–1510), po jejichž porodu matka zemřela. Barboru vychovávala Jiřího druhá manželka Johana z Rožmitálu, s níž získala nevlastní sourozence Hynka a Ludmilu.

Někdy mezi roky 1458–1462 (nejčastěji se uvádí rok 1460[1]) byla provdána za Jindřicha (VIII.) z Lipé. Je pravděpodobné, že mu byla zasnoubena již dříve a že Jindřich, významný moravský šlechtic a nejvyšší maršálek, byl pro Jiřího důležitou osobou, protože pro ostatní děti hledal Jiří jako král partnery s ohledem na politická spojenectví.[1] Manželství bylo nejspíš bezdětné, Jindřichův syn Pertold pocházel z jeho prvního manželství.[2][pozn. 1]

O dalších osudech Barbory po smrti Jindřicha z Lipé (snad †1473) již nejsou žádné spolehlivé informace. Některé zdroje uvádějí jako jejího druhého manžela Jana Křineckého z Ronova.[1][3] Tomu by nasvědčovala jména jeho synů Jiří a Viktorín, ovšem jako jejich matka bývá označena jakási Magdalena.[1] V některých zahraničních genealogiích je jako její manžel uváděn německý šlechtic Ulrich von Oettingen-Flochberg (s nimž měla mít syna Joachima a dvě dcery)[4][5], ale protože je zde zároveň rok sňatku 1466 a zemřít podle těchto zdrojů měla 20. září 1474, je to prakticky vyloučeno.[pozn. 2]


Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Pertold nemůže být synem Barbory z Poděbrad, jak uvádí např. Glogowski, vycházeje z Praprockého Zrcadla, protože nejpozději v roce 1466 již byl ženatý.
  2. ↑ Fakt, že Jindřich z Lipé byl manželem Jiřího dcery, se odvozuje většinou ze zmínky, že Viktorín z Poděbrad byl jeho švagr. Ani novější historici (Urbánek, Fukala) však nezpochybňují Barboru jako jeho manželku. Oproti tomu Zapova Česko-moravská kronika interpretuje "sešvagření" Viktorína a Jindřicha přes manželky-sestry z Pirkštejna, což je však méně pravděpodobné.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barbara Kunstadt-Podiebrad na polské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d GŁOGOWSKI, Stefan. Potomci krále Jiřího z Poděbrad: genealogie knížat z Minstrberka. Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. S. 13–14. 
  2. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Morava. Praha: Svoboda, 1981. S. 312. 
  3. ↑ Barbara of Bohemia: Genealogics. genealogics.org . . Dostupné online. 
  4. ↑ Oettingen. genealogy.euweb.cz . . Dostupné online. 
  5. ↑ Family tree of Ulrich von Oettingen. Geneanet . . Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

Externí odkazy