V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Barbeya oleoides a všechny důsledky, které má na naše životy. Od jeho počátků až po jeho dopad na moderní společnost budeme podrobně analyzovat každý relevantní aspekt související s Barbeya oleoides. Zjistíme, jak se Barbeya oleoides vyvíjel v průběhu času a jaký je jeho význam v dnešním světě. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy, které kolem Barbeya oleoides existují, a také kontroverze a debaty, které vyvolává. Doufáme, že prostřednictvím tohoto článku poskytneme komplexní a obohacující pohled na Barbeya oleoides, který našim čtenářům umožní lépe porozumět tomuto jevu a jeho důsledkům.
![]() | |
---|---|
![]() | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | růžotvaré (Rosales) |
Čeleď | Barbeyaceae |
Rod | Barbeya |
Binomické jméno | |
Barbeya oleoides Schweinf., 1892 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Barbeya oleoides je jediný zástupce čeledi Barbeyaceae vyšších dvouděložných rostlin z řádu růžotvaré (Rosales). Je to nevelký strom připomínající olivovník. Má jednoduché vstřícné listy a bezkorunné drobné květy. Vyskytuje se v severovýchodní Africe a Arábii.
Barbeya oleoides je nevelký dvoudomý strom podobný olivovníku (Olea europaea), s jednoduchými vstřícnými listy bez palistů. Čepel listů je kopinatá, celokrajná, se zpeřenou žilnatinou a se spodní stranou hustě plstnatou. Květy jsou malé, pravidelné, v úžlabních, krátce stopkatých vrcholících. Kalich je ze 3 až 4 lístků srostlých na bázi. Koruna chybí. Tyčinky v samčích květech jsou volné, v počtu 6 až 9 (až 12). Gyneceum je svrchní, z 1 až 3 volných nebo částečně srostlých plodolistů. Čnělky jsou volné. V každém plodolistu je 1 vajíčko. Plodem je oříšek nebo několik oříšků srostlých na bázi.[2][3]
Druh se vyskytuje v severovýchodní Africe (Etiopie, Somálsko a Eritrea) a v přilehlé oblasti Arábie.[2] Je místy hojný na přechodu mezi suchými horskými lesy a stálezelenou nížinnou křovitou vegetací.
Opylování probíhá větrem.[2]
Cronquist i Dahlgren řadili tuto čeleď do řádu kopřivotvaré (Urticales). V Tachtadžjanově systému je řazena do samostatného řádu i nadřádu v rámci podtřídy Hamamelididae. Podle kladogramů APG jsou sesterskou skupinou čeledi řešetlákovité (Rhamnaceae), hlošinovité (Elaeagnaceae) a Dirachmaceae.