V moderním světě se Cronquistův systém stal tématem obecného zájmu kvůli jeho dopadu na různé aspekty společnosti. Od svého vlivu na ekonomiku až po význam v technologii a kultuře představuje Cronquistův systém bod obratu v našem způsobu chápání světa. Jeho význam překonal geografické bariéry a vyvolal celosvětovou debatu o jeho významu a dopadech. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Cronquistův systém a jeho roli v dnešní společnosti, analyzujeme jeho účinky a budoucnost v měnícím se a dynamickém kontextu.
Cronquistův systém je schéma pro klasifikaci kvetoucích rostlin. Tento systém vytvořil Arthur Cronquist (1919–1992) ve svých dílech An Integrated System of Classification of Flowering Plants (1981) and The Evolution and Classification of Flowering Plants (1968; 2nd edition, 1988).
Cronquistův systém dělí kvetoucí rostliny do dvou široce pojatých tříd: Magnoliopsida (dvouděložné) and Liliopsida (jednoděložné). Příbuzné řády jsou v rámci jednotlivých tříd zařazovány do podtříd.
Toto schéma je stále široce používáno buď v původní podobě nebo v aktualizovaných verzích, ale mnoho současných botaniků používá modernější systémy, hlavně APG II
Systém je publikován zde: An Integrated System of Classification of Flowering Plants (1981) obsahuje 321 čeledí and 64 řádů:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cronquist system na anglické Wikipedii.