V dnešním světě je Babočkovití tématem, které nepřestává překvapovat a fascinovat miliony lidí po celém světě. Od svých počátků až do současnosti byl Babočkovití předmětem studia, debat a obdivu a jeho vliv byl přítomen v nesčetných aspektech každodenního života. V průběhu let se Babočkovití vyvíjel a přizpůsoboval se sociálním, politickým, ekonomickým a technologickým změnám, čímž se upevnil jako téma univerzálního zájmu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Babočkovití a analyzujeme jeho dopad na dnešní společnost.
![]() | |
---|---|
![]() Babočkovití | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
Řád | motýli (Lepidoptera) |
Podřád | Glossata |
Čeleď | babočkovití (Nymphalidae) Rafinesque, 1815 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Babočkovití (Nymphalidae) je čeleď celosvětově rozšířených motýlů, která je na světě zastoupena přibližně 5000 druhy[1] (z toho na území Česka se vyskytuje 41 druhů,[1] z nichž už 4 druhy vyhynuly).[2] Babočkovití dosahují rozpětí křídel až 200 mm, ale na území Česka největší pouze 85 mm.[1] Jedná se o nejhojnější čeleď denních motýlů. Motýli mají charakteristické základní kresby na křídlech.[3]
Některé druhy z této čeledi (zejména rod Caligo) ze Střední a Jižní Ameriky mají na křídlech výrazné zbarvení s kresbou velkého „oka“, které nápadně připomíná oči sovy. Díky tomuto výstražnému zbarvení mají tito motýli větší šanci uniknout predátorům.[4]
Podčeledi dle BioLib:[5]