Tento článek se bude zabývat tématem Avarové (Kavkaz), které v poslední době získalo velký význam díky svému dopadu na různé oblasti každodenního života. Od svého vzniku vzbuzuje Avarové (Kavkaz) velký zájem mezi odborníky i širokou veřejností, vyvolává diskuse, výzkum a vytváří nové příležitosti v různých sektorech. V průběhu tohoto psaní budou analyzovány různé aspekty související s Avarové (Kavkaz), zkoumány jeho původ, vývoj a jeho vliv na současnou společnost. Kromě toho budou prozkoumány různé perspektivy a přístupy, abychom dále porozuměli důležitosti a rozsahu Avarové (Kavkaz) dnes.
Avarové (aварал) | |
---|---|
![]() Portrét ženy ve slavnostním dagestanském národním oděvu, autor H. Mussayassul (umělec a politický emigrant), 1939 | |
Populace | |
1,1 mil.[1] | |
![]() | 912 000[2] |
![]() | 49 800[3] |
![]() | 1 996[4] |
![]() | 1 496[5] |
![]() | 1 206 (2009)[6] |
Jazyk(y) | |
avarština | |
Náboženství | |
sunnitský islám[7] | |
Příbuzné národy | |
Severovýchodokavkazské národy |
Kavkazští Avarové či Avaři jsou kavkazský národ, který obývá především Dagestánskou republiku v jižním Rusku, kde jsou nejpočetnějším etnikem (27,9 %); počet příslušníků je přibližně 800 000, z toho přes 700 000 žije právě v Dagestánu, kde obývají především hornatou jihozápadní část země. Avarové dále žijí v Rusku, Ázerbájdžánu a Turecku.
Avarové hovoří avarštinou, která náleží do severovýchodní (dagestánské) skupiny kavkazských jazyků, většina jich ovládá také ruštinu.
Shoda názvu avarského národa s označením kočovného etnika Avarů, se kterými přišla ve středověku Evropa do styku, je předmětem dohadů a bádání o možném společném původu.