Audit

V dnešním světě se Audit stalo tématem velkého významu a zájmu jak pro odborníky, tak pro širokou veřejnost. Od svého vzniku upoutá Audit pozornost lidí všech věkových kategorií a národností a vyvolává debaty a diskuse v různých oblastech. Jeho dopad byl tak významný, že se mu podařilo ovlivnit rozhodování na globální úrovni i rozvoj různých průmyslových odvětví a sektorů. V tomto článku budeme do hloubky analyzovat význam Audit, jeho důsledky a možné budoucí scénáře, abychom nabídli komplexní vizi tohoto tématu, které v dnešní společnosti poznamenalo před a po.

Audit (z lat. auditus, slyšení) znamená úřední přezkoumání a zhodnocení dokumentů, zejména účtů, nezávislou osobou. Účelem je zjistit, zda doklady podávají platné a spolehlivé informace o skutečnosti a obvykle také zhodnotit kvalitu vnitřní kontroly firmy. Vzhledem k rozsahu dokumentace se audit obvykle zabývá jen vzorky a jeho výsledek tedy neznamená naprostou jistotu, nýbrž jen rozumnou pravděpodobnost konečného hodnocení. Kromě finančního auditu se v poslední době zavádí i audit dopadů na životní prostředí, technický audit na kvalitu výrobků nebo bezpečnost procesů a podobně. Pro audity platí ve většině zemí státem stanovená pravidla.

Odtud auditor, kvalifikovaný člověk, který dělá profesionální audity. Výsledkem jeho práce je auditorská zpráva.

Druhy auditů

Audit může být zaměřen na různé druhy oblasti lidské činnosti. V závislosti na tom rozeznáváme různé druhy auditu, z nichž uveďme ty nejznámější[1]:

  • Audit účetních výkazů: nazývaný také audit účetní závěrky, externí, finanční či statutární audit, prověřuje správnost závěrečných zpráv a bilancí a ověřuje kvalitu průběžné vnitřní kontroly firmy. Jeho výsledkem nemá být jen upozornění na nedostatky, ale případně také vyzvednutí „dobré praxe“ v určitých částech firmy.
  • Interní (vnitřní) audit: nazývaný také interní finanční audit, má obdobné cíle jako audit účetních výkazů, je však více zaměřen na kontrolu podnikových procesů a provádí ho interní auditor.
  • Audit kvality: prověřuje systém řízení kvality ve společnosti. Účelem je zjistit, zda společnost plní požadavky mezinárodní normy včetně vybudování systému dokumentace. V současnosti nejznámější příkladem auditu systému řízení kvality jsou podmínky pro získání kvalifikace podle ISO 9001.
  • Ekologický audit
  • Počítačový audit
  • Informační audit
  • Bezpečnostní audit
  • Genderový audit

Dále je možné audit členit podle toho, kdo ho provádí. V tomto smyslu se rozlišuje vnitřní audit, prováděný zaměstnanci firmy, a vnější audit, prováděný externí firmou.

Nejznámější auditorské firmy

Největší auditorské firmy tvoří tak zvanou „Velkou čtyřku“ (Big four):

Každá z nich v roce 2008 zaměstnávala kolem 140 tisíc lidí po celém světě a dosahovala zisk kolem 24 miliard USD. Všechny poskytují i další poradenské a daňové služby a mají lokální zastoupení v mnoha zemích světa. Kromě toho je velké množství středních a malých auditorských firem, které se jim snaží konkurovat, a to zejména po skandálu jedné z největších auditorských firem Arthur Andersen, která musela činnost roku 2002 ukončit.

Reference

  1. ↑ KOVANICOVÁ Dana a kol., Finanční účetnictví světový koncept. Praha: Polygon, 2003, ISBN 80-7273-090-8, str. 384

Literatura

  • J. Dvořáček, Audit podniku a jeho operací. Praha: C.H. Beck, 2005 - xii, 165 s. ; 24 cm ISBN 80-7179-809-6
  • D. N. Ricchiute, Audit. Praha: Victoria Publishing, 1994 - 792 s. ISBN 80-85605-86-4
  • J. Sedláček, Základy auditu. Brno: Masarykova univerzita, 2006 - 169 s. ; 30 cm ISBN 80-210-4168-4
  • D. KOVANICOVÁ a kol., Finanční účetnictví světový koncept. Praha: Polygon, 2003, ISBN 80-7273-090-8

Externí odkazy