Aušra Augustinavičiūtė

Tento článek se bude věnovat tématu Aušra Augustinavičiūtė, které je dnes mimořádně aktuální a zajímavé. Aušra Augustinavičiūtė je téma, které vyvolalo velkou debatu a upoutalo pozornost mnoha lidí v různých oblastech. V průběhu historie byl Aušra Augustinavičiūtė předmětem studia, analýzy a reflexe, což přispělo k jeho vývoji a pochopení v současném kontextu. Kromě toho hraje Aušra Augustinavičiūtė významnou roli v životech mnoha lidí a přímo či nepřímo ovlivňuje různé aspekty společnosti. Proto je nezbytné prozkoumat a ponořit se do důležitosti a relevance Aušra Augustinavičiūtė, stejně jako do jejích důsledků a důsledků dnes.

Aušra Augustinavičiūtė
Aušra Augustinavičiūtė (1964)
Aušra Augustinavičiūtė (1964)
Narození4. dubna 1927
Kaunas
Úmrtí19. srpna 2005 (ve věku 78 let)
Vilnius
Alma materVilniuská univerzita
Povolánípsycholožka, ekonomka a socioložka
ZaměstnavatelLithuanian University of Educational Sciences
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aušra Augustinavičiūtė (4. dubna 1927 Kaunas – 19. srpna 2005 Vilnius) byla litevská socioložka. Vystudovala ekonomiku, kterou uplatnila na litevském ministerstvu financí. Později se věnovala výuce politických věd a sociologie. Je autorkou mnoha vědeckých objevů, které byly zveřejněny převážně až po pádu Sovětského svazu.[1][zdroj?] Je zakladatelkou psychologické typologie zvané socionika, vycházející z díla Carla Gustava Junga. Ta je málo známa v západním světě, ale dostalo se jí velké pozornosti v zemích bývalého Sovětského svazu. Oblíbená je například u ukrajinských novopohanů.[2] Socionika je však označována za pseudovědu.[3][4][5]

Za svou práci v roce 1995 získala ocenění Pjotra Kapicy. Její přínos v oblasti sociologie je nesporný a její psychologická metoda nabírá v posledních letech na oblibě po celém světě včetně České republiky.[6][zdroj?]

Socionika

Největším jejím objevem a úspěchem bylo vybudování systému psychologické metody zvané socionika. Tato metoda je dodnes vyučována na speciálním Institutu socioniky v ukrajinském Kyjevě či v Rusku.

Název socionika byl odvozen od slova „society“ (společnost). Aušra Augustinavičiūtė věřila, že každý typ osobnosti má svůj přesný účel, kterým může být společnosti prospěšný. Na základě pozorování definovala, jak tyto typy osobností spolupracují, čímž vysvětlila, proč si někteří lidé rozumí méně a někteří více.[zdroj?]

Její práce vycházela z výzkumů Carla Gustava Junga a to především z jeho pozorování vědomí a nevědomí.

Tři aspekty dělení osobností

Carl Gustav Jung jako první stanovil 3 aspekty (neboli rozdílnosti), podle kterých dělil lidi:

  • extrovertní – introvertní typ
  • myslící – cítící typ
  • intuitivní – vnímavý typ

Čtvrtý aspekt

Aušra Augustinavičiūtė tyto 3 aspekty rozšířila o aspekt čtvrtý:

  • racionální – iracionální typ

Na základě těchto 4 aspektů rozdělila společnost na 16 typů lidí s různými druhy chování, silnými stránkami a slabými stránkami. Socionice podobná je typologie MBTI, která vychází ze stejných aspektů, nicméně je jednodušší, nevysvětluje tolik podvědomí a nepracuje tak se vztahy jako socionika.

Odkazy

Reference

  1. ↑ HUXLEY, Lucie Cieslarová. Kdo stojí za socionikou? Aušra Augustinavičiūtė. Socion - typologie - socionika . 2019-10-17 . Dostupné online. 
  2. ↑ LESIV, Mariya. The Return of Ancestral Gods: Modern Ukrainian Paganism as an Alternative Vision for a Nation. : McGill-Queen's University Press, 2013. ISBN 978-0773542624. S. 41. 
  3. ↑ Mineev, V. V. Введение в историю и философию науки . : , 2014. Dostupné online. ISBN 978-5-4458-7511-6. S. 84. 
  4. ↑ Sergeev, A. G. Синекдоха отвечания, или Защита гомеопатическая . В защиту науки. 2017, s. 90. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-24. 
  5. ↑ Sokol'chik, V. N. Феномен паранауки и проблема демаркации знания в постнеклассической науке . Труды БГТУ. Сер. 6, История, философия . 2017, s. 113–117. Dostupné online. 
  6. ↑ Úvod. Socion - typologie - socionika . . Dostupné online. 

Externí odkazy