Atropos

V dnešním světě je Atropos téma, které získalo velký význam a vyvolalo širokou debatu mezi odborníky a společností obecně. S pokrokem technologie a neustálými změnami ve způsobu, jakým interagujeme, se Atropos stal pro mnohé středobodem zájmu. Od svého dopadu na ekonomiku a politiku až po vliv na náš každodenní život je Atropos tématem, které nenechává nikoho lhostejným. V tomto článku dále prozkoumáme různé perspektivy a důsledky, které má Atropos v dnešním světě.

Bas-reliéf zobrazující Atropos, jak přestřihuje nit života
Atropos stříhající nit života

Atropos (starořecky Ἄτροπος „neodvratná, nezvratitelná“) je v řecké mytologii bohyně osudu, která společně se svými sestrami Klóthó a Lachesis dohlíží nad životním údělem smrtelníků. Atropos je nejstarší z Moir a právě ona rozhoduje o okamžiku smrti tím, že přestřihuje nit života, kterou od narození dotyčného přede Klóthó a odměřuje Lachesis.

Socha Gottfrieda Schadowa z roku 1790, součást hrobky v Národní galerii v Berlíně
Atropos s knihou

Atropos je nejčastěji vyobrazována s nůžkami, případně s knihou života nebo slunečními hodinami, na kterých ukazuje hodinu smrti.[1]

Podle Hésiodova díla O původu bohů je Atropos (a její sestry) dcerou Ereba a Nykty[2], avšak ve stejném díle se později jako matka a otec zmiňují Zeus a Themis. Podle jiných zdrojů jsou Moiry potomky boha času Chrona a bohyně osudové nutnosti Ananké.[3]

V biologii

Od jména bohyně Atropos byly odvozeny vědecké názvy některých rostlin a živočichů:[4]

  • Bitis atropos (bez českého pojmenování) – druh zmije rodu Bitis vyskytující se v hornatých oblastech na jihu Afriky
  • Acherontia atropos – lišaj smrtihlav
  • Atropa bella-donna – rulík zlomocný (obsahuje alkaloid atropin s halucinogenními účinky)

V kultuře

  • Jeden z hrdinů v počítačové hře Dota 2 se jmenuje Atropos.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Atropos | Greek mythology. Encyclopaedia Britannica . 2016-09-16 . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ PETRŽELKA, Josef. Jak filosofie vznikla? . . Dostupné online. 
  3. ↑ Moirai –⁠ The Fates, Greek Goddesses of Fate & Destiny. www.theoi.com . . Dostupné online. 
  4. ↑ FINK, Gerhard. Encyklopedie antické mytologie. Olomouc: VOTOBIA, 1996. 366 s. S. 68. 
  5. ↑ Bane. Dota 2 . Valve Corporation, 2022 . Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Atropos na Wikimedia Commons