Arthur Peschke

Dnes je Arthur Peschke tématem, které ve společnosti vzbuzuje velký zájem a debatu. Od svého vzniku upoutal Arthur Peschke pozornost odborníků i široké veřejnosti a vyvolal diskuse a polemiky o jeho významu a dopadu v různých oblastech. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho dopadu na každodenní život nebo jeho zapojení do aktuálních problémů, Arthur Peschke se stal tématem nevyhnutelného zájmu pro ty, kteří chtějí pochopit složitost současného světa. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Arthur Peschke, analyzujeme jeho vliv a poskytneme různé perspektivy, které vybízejí k zamyšlení a kritické analýze.

Arthur Peschke
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1906 – 1918
Poslanec Prozatímního zemského shromáždění Sudetenlandu
Ve funkci:
1918 – 1919
Stranická příslušnost
ČlenstvíNěmecká radikální str.
Německá pokroková str.
Německá agrární strana
Německá nacionální str.
Narození31. srpna 1860
Rusín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. října 1929 (ve věku 69 let)
Rusín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťWilhelmine Thekla Peschke, roz. Dittrich
DětiFelix Peschke
PříbuzníErnst Peschke (otec)
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Arthur Carl Constantin Peschke, též Artur Peschke (31. srpna 1860 Rusín[1][2][3] – 5.[2] října 1929 Rusín[4]), byl rakouský politik německé národnosti z Moravy (respektive z moravské enklávy ve Slezsku); poslanec Moravského zemského sněmu, koncem roku 1918 poslanec Prozatímního zemského shromáždění provincie Sudetenland a člen zemského výboru provincie Sudetenland.

Biografie

Rod Peschke se do vesnice Rusín (německy Rausen) přistěhoval roku 1759 z Čech. Rodina po několik generací držela tamní dědičnou rychtu.[5] Uvádějí se tu jako rychtáři: roku 1767 Florian Peschke, roku 1793 Franz Peschke, roku 1826 Ernst Peschke a roku 1861 Ernst Peschke mladší (taktéž zasedal jako poslanec Moravského zemského sněmu). Pak byl majitelem Arthur Peschke a následně do roku 1929 jeho syn Felix. Pak byla majitelkou vdova po Felixovi Anna a posledním majitelem před poválečnými konfiskacemi byl do roku 1945 nezletilý syn Guntram.[6][5] V lednu 1909 byl na 2. sněmu německomoravských zemědělských společností referentem pro otázky cílů a práce.[7]

Počátkem 20. století se zapojil do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1906 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii venkovských obcí, německý obvod Hranice, Lipník a moravské obvody ve Slezsku. Mandát zde obhájil v zemských volbách roku 1913.[8] Roku 1906 byl oficiálním kandidátem německého volebního výboru. Uvádí se jako všeněmec,[9] respektive stoupenec Freialldeutsche Partei (od roku 1907 oficiálně Německá radikální strana (Deutschradikale Partei).[10] V roce 1913 se uvádí jako německý svobodomyslný kandidát (Německá pokroková strana).[11] Podle jiného zdroje byl v roce 1913 kandidátem německých agrárníků.[12]

V roce 1918 se zapojil do budování krátce existující provincie Sudetenland, která hodlala sdružit etnicky německé oblasti severní Moravy a Rakouského Slezska a v rámci práva na sebeurčení se připojit k Německému Rakousku. Na prvním zasedání Prozatímního zemského shromáždění 16. listopadu 1918 byl zvolen za člena zemského výboru této provincie a byl poslancem Prozatímního zemského shromáždění Sudetenlandu. Uváděl se coby německý nacionál (Německá nacionální strana).[13]

Zemřel v říjnu 1929 ve věku 70 let.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Hrozová
  2. ↑ a b PESCHKE Arthur Karl Konstant 31.8.1860-5.10.1929 . biography.hiu.cas.cz . Dostupné online. 
  3. ↑ Deutschradikales Jahrbuch mit Zeitweiser. : Deutschnationaler Verein für Österreich Dostupné online. S. 233. (německy) 
  4. ↑ a b Tagesneuigkeiten. Wiener Landwirtschaftliche Zeitung. Říjen 1929, čís. 42, s. 4. Dostupné online. 
  5. ↑ a b HELLER, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart. : C. Winkler, 1885. 84 s. Dostupné online. S. 47. (německy) 
  6. ↑ FAJKUS, Bohuslav. Rusín 1262-2012. 1. vyd. Rusín: Obec Rusín a Královský stolec v Hrozové, 2012. 64 s. ISBN 978-80-260-1047-0. 
  7. ↑ Znaimer Tagblatt, 14. 1. 1909, s. 2.
  8. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  9. ↑ Neue Freie Presse, 28. 11. 1906, s. 4.
  10. ↑ Deutsches Nordmährerblatt, 25. 11. 1906, s. 7.
  11. ↑ Národní politika, 18. 6. 1913, s. 4.
  12. ↑ Nordmährische Rundschau, 22. 6. 1913, s. 3.
  13. ↑ JAŠŠ, Richard: POKUS O GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ NĚMECKÉ IREDENTY V ČESKÝCH ZEMÍCH NA PODZIM ROKU 1918 . muni.cz . Dostupné online.