Argument

V dnešním světě se Argument stal tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. S rozvojem technologií a globalizací nabyla Argument v naší moderní společnosti nebývalého významu. Na osobní i profesní úrovni hraje Argument zásadní roli v našem každodenním životě, ovlivňuje naše rozhodování, mezilidské vztahy a způsob vidění světa. Proto je nezbytné důkladně porozumět Argument a jeho důsledkům, abychom se mohli úspěšně orientovat v současném světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Argument, abychom osvětlili toto dnes tak aktuální téma.

Tento článek je o diskusi. Další významy jsou uvedeny na stránce Argument (rozcestník).

Argument (lat. argumentum od arguo, objasňuji, vyvracím, obviňuji) je důkaz, důvod nebo doklad, že nějaké tvrzení je pravdivé nebo naopak nepravdivé, že platí nebo neplatí.

Argumentace

Argumentace má odlišnou povahu v matematice nebo v přírodních vědách, kde rozhoduje logická správnost a návaznost argumentů, než ve filosofii, v právu nebo v politice, kde hraje větší roli také formulace a řečnická přesvědčivost argumentace.

Argumentace čili postup přesvědčování se obvykle skládá z řady argumentů, které na sebe navazují nebo se podporují. Lineární argumentace, obvyklá ve vědách, začíná předpoklady (premisami), z nichž se pak odvozuje závěr. Naproti tomu dialektická argumentace staví proti sobě dvě (vzácně i více) řady argumentů – argumenty pro a proti. Tak je tomu typicky v právu, ať už se jedná o soudní proces nebo teoretickou diskusi. Ve starověku a středověku se vyžadovalo,[kde?] aby každý účastník nejprve vlastními slovy zopakoval předchozí stanovisko protivníka, a teprve když s ním protivník souhlasil, mohl předložit vlastní stanovisko (námitky).[zdroj⁠?!]

Zvláštní druhy argumentu

  • Argumentum a priori (z předchozího) postupuje čistě logickými kroky a neodvolává se na žádnou zkušenost. Viz a priori.
  • Argumentum e contrario (z opaku) vyvrací nějaké tvrzení tím, že dokáže, že nutně vede ke sporu nebo k nepřijatelným důsledkům. Také důkaz sporem.
  • Argumentum ad oculos (na vlastní oči) je nabídka: „Podívejte se sami. Věc je zcela zřejmá.“
  • Argumentum a fortiori (ze silnějšího): „Je-li srážka už při rychlosti 60 km/hod životu nebezpečná, tím spíš při rychlosti 100 km/hod.“
  • Argumentum ad hominem nebo ad personam (argument k určitému člověku) využívá osobních vlastností protivníka a snaží se jimi oslabit jeho pozici.
  • Argumentum ad nauseam (do omrzení, doslova ke zvracení) spočívá v neustálém opakování téhož tvrzení.
  • Argumentum e silentio (z mlčení) se užívá například v historii: fakt, že se prameny o něčem nezmiňují, lze někdy pokládat za argument, i když poměrně nejistý.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ottův slovník naučný, heslo Argument.

Literatura

  • Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998, heslo Argument.
  • Filosofický slovník Universum. Praha: Knižní klub 2009. Heslo Argumentace
  • Ottův slovník naučný, heslo Argument. Sv. 2, str. 650

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu argument na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo argument ve Wikislovníku
  • Téma Argument ve Wikicitátech