V tomto článku prozkoumáme dopad Apollonia (Ilýrie) na současnou společnost. Od svého vzniku Apollonia (Ilýrie) vyvolal nekonečné debaty a úvahy v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. V tomto smyslu se budeme snažit pochopit, jak Apollonia (Ilýrie) formoval náš způsob myšlení, jednání a vztahu ke světu kolem nás. Na těchto stránkách budeme analyzovat různé aspekty související s Apollonia (Ilýrie), odhalíme jeho význam v současné oblasti a jeho projekci do budoucnosti. Tento článek si klade za cíl nabídnout komplexní pohled na toto téma a poskytnout čtenáři potřebné nástroje k pochopení a zamyšlení nad vlivem Apollonia (Ilýrie) v našem prostředí.
Apollonie | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 40°43′18″ s. š., 19°28′22″ v. d. |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Apollonie | |
Správa | |
Status | zaniklé sídlo |
Vznik | 588 př. n. l. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Apollonie v Ilýrii (zhruba dnešní Albánie a Dalmácie; řecky κατ' Εριδαμνον nebo προς Εριδαμνω) bylo antické město, které se nacházelo na pravém břehu řeky Aoos, a jehož ruiny jsou nyní v kraji Fier, poblíž vesnice Pojan (Pojani). Bylo založeno v roce 588 př. n. l. řeckými kolonisty z Kerkýry (Korfu) a Korint) a bylo pravděpodobně nejdůležitějším z měst tohoto období, která také nesla název Apollonie. Na tomto místě již existovalo osídlení korintskými obchodníky a ilyrského kmene Taulantů, kteří se pak i v dalších stoletích účastnili osidlování a žili společně s řeckými osadníky. Říká se, že město bylo nejprve nazváno Gylaceia po Glyaxovi, jeho zakladateli, ale později se přejmenovalo na počest boha Apollona.
Aristotelés považoval Apollonii za významný příklad oligarchického systému, protože potomci řeckých osadníků řídili město a dokázali si podvolit velkou část původního ilyrského obyvatelstva. Město bohatlo především díky obchodu s otroky a místnímu zemědělství, ale také díky velkému přístavu, o kterém se říkalo, že v něm mohlo najednou být i sto lodí. Apolloniae, podobně jako Dyrrhachium, které se nachází dále na severu, byla důležitou součástí ilyrského pobřeží, protože poskytovala pohodlnou dopravu do Brundusia a severního Řecka. Byla také jedním ze západních konců Via Egnatia, která vedla na východ do Soluně a Byzantia v Thrákii. Měla vlastní mincovny, které razily mince nalezené až v povodí Dunaje.