V tomto článku se budeme věnovat Anténór z Atén ze široké a podrobné perspektivy, abychom čtenáři poskytli kompletní představu o tomto tématu/osobě/datu. Budou prozkoumány různé aspekty související s Anténór z Atén s cílem poskytnout o něm relevantní a aktualizované informace. Stejně tak budou analyzovány jeho důsledky, účinky a důsledky s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi Anténór z Atén. V průběhu tohoto psaní se budeme odvolávat na různé přístupy a úhly pohledu s cílem vytvořit co nejúplnější a nejrozmanitější panorama o Anténór z Atén.
Anténór (starořecky Ἀντήνωρ, působil kolem roku 520 před Kr.) byl řecký sochař z přelomu 6. a 5. století před Kr.[2] Působil v Athénách a byl činný přibližně v letech 530 až 500 před Kr.[3] Vytvořil slavné bronzové sousoší Harmodia a Aristogeitóna (známé i pod jménem Tyranobijci; zobrazení mužové v roce 514 př. Kr. zabili aténského tyrana Hipparcha).[2] Toto dílo po pádu Atén v roce 480 před Kr. odvezli Peršané, ale už kolem roku 477 před Kr. bylo nahrazeno novým sousoším od sochařů Kritia a Nésióta,[4] které ve druhém století obdivoval i řecký cestovatel Pausanias.[5] Anténórovo původní dílo je ztraceno, neznáme jeho podobu (bylo zřejmě vytvořeno ještě v archaickém stylu). Anténór se pravděpodobně zasloužil i o výzdobu východního štítu Apolónova chrámu v Delfách.
Z jeho děl se zachovala socha kory č. 681 z aténské Akropole. Na podstavci měla nápis, který hlásal, že její tvůrci byli sochař Anténór a jeho otec Eumaros, slavný malíř[6] (v té době byly totiž všechny řecké sochy polychromované).[1][7] Socha zobrazuje ženský ekvivalent kúra, pochází z období kolem roku 520 před Kr. a představuje ještě typický styl řeckého archaického sochařství. Majestátní působící, přes dva metrů vysoká socha je důkazem architektonického chápání lidské postavy, což zdůrazňuje i ztuhlost drapérie a přísná frontálnost.
Na aténské Akropoli se našlo přes sedmdesát archaických soch těchto dívek (kor). Vytvořili je v 6. století před Kr. Jsou většinou zobrazeny v rouchu s krásnými záhyby a s květem nebo obětní nádobou v ruce a zdá se, jakoby byly připraveny tančit na počest některé z bohyň. Všechny oživuje záhadný „archaický úsměv“.[8]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anténor z Atén na slovenské Wikipedii.