Antonio Pollarolo

V tomto článku se tématu Antonio Pollarolo věnujeme z objektivní a podrobné perspektivy. Budou prozkoumány různé přístupy a úhly pohledu související s Antonio Pollarolo s cílem poskytnout čtenáři úplnou a obohacující vizi tohoto tématu. Budou analyzovány relevantní aspekty, prezentována data a nabídnuty názory odborníků v oboru. Účelem tohoto článku je nabídnout široký a rozmanitý přehled, který umožní čtenáři získat hluboké a dobře podložené porozumění Antonio Pollarolo.

Antonio Pollarolo
Základní informace
Narození12. listopadu 1676
Brescia
Původitalský
Úmrtí4. května 1746
Benátky
Povoláníitalský varhaník a hudební skladatel
Nástrojevarhany
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giovanni Antonio Pollarolo (12. listopadu 1676 Brescia – 4. května 1746 Benátky) byl italský varhaník a hudební skladatel.

Život

Antonio Pollarolo byl žákem svého otce Carla Francesca Pollarola. Narodil se v Brescii, ale po celý svůj aktivní život žil v Benátkách. Pollarolova první opera L'Aristeo, byla uvedena v Benátkách v divadle Teatro San Cassiano v roce 1700. V roce 1702 byl jmenován zástupcem svého otce v bazilice svatého Marka. V březnu roku 1716 se stal sbormistrem v Ospedale Santa Maria dei Derelitti (Ospedaletto). Po smrti svého otce v roce 1723 byl jmenován varhaníkem baziliky svatého Marka a po úmrtí Antonia Lotti v roce 1740 se stal v bazilice kapelníkem. Toto místo zastával až do své smrti 4. května 1746.

Dílo

Přestože byl plodným a úspěšným skladatelem, nikdy nepřekročil stín svého otce. Kromě cca 20 oper zkomponoval 4 oratoria, 3 mše, 3 pastorale, pašije, 185 motet, 73 antifon a řadu dalších chrámových skladeb.


Opery

  • L’Aristeo (G. C. Corradi, Benátky 1700)
  • Griselda (A. Zeno, Benátky 1701);
  • Demetrio e Tolomeo (A. Marchi, Benátky 1702)
  • La figlia che canta (Benátky 1719)
  • Leucippe e Teonoe (P. M. Suarez, Benátky 1719)
  • Venceslao (Benátky 1721)
  • Lucio Papirio dittatore (A. Zeno, Benátky 1721)
  • Plautilla (V. Cassani, Benátky 1721)
  • Cosroe (A. Zeno; Řím 1723)
  • Orlando furioso (G. Braccioli; Mantova, 1725)
  • Turia Lucrezia (D. Lalli, Benátky 1726)
  • I tre voti (D. Lalli, Benátky 1726)
  • Sulpizia fedele (D. Lalli E G. Boldrin Benátky; 1729)
  • L’abbandono di Armida (G. Boldrini, Benátky 1729)
  • Nerina, favola pastorale (D. Lalli Benátky 1728)
  • I Tre Voti (serenata, Vídeň, 1724)
  • Nerone fatto Cesare (pasticcio ve spolupráci s A. Vivaldim, Vídeň, 1715).

Oratoria

  • Recognitio fratrum (Benátky, 1714)
  • Sacrum amoris novendiale (Benátky, 1716)
  • Oratorio per il Santissimo Natale (Řím, 1718)

Externí odkazy