Anton Pfrogner

V dnešním světě se Anton Pfrogner stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už jsou to profesionálové v určité oblasti, hobby nadšenci nebo prostě zvědaví jednotlivci, Anton Pfrogner upoutal pozornost a vyvolal vášnivé debaty v různých oblastech. Jak čas postupuje, důležitost porozumění a prozkoumávání Anton Pfrogner je stále evidentnější, a proto je klíčové prohloubit jeho studium a analýzu. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů Anton Pfrogner a prozkoumáme jeho dopad v různých kontextech s cílem nabídnout kompletní a obohacující vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

Anton Pfrogner
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1938
Poslanec německého Říšského sněmu
Ve funkci:
1938 – 1945
Stranická příslušnost
ČlenstvíBdL
DNP
SdP
NSDAP
Narození28. září 1886
Chotěšovičky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. srpna 1961 (ve věku 74 let)
Ottobrunn
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Místo pohřbeníFriedhof St. Leonhard
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Anton Pfrogner (29. září 1886 Chotěšovičky[1] – 2. srpna 1961 Ottobrunn[2][3]) byl rakousko-uherský důstojník, československý politik německé národnosti, meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Sudetoněmeckou stranu (SdP), později funkcionář NSDAP.

Biografie

Vychodil národní školu a pět tříd reálné školy. Pak nastoupil do kadetní školy ve Vídni. Od roku 1912 sloužil u horských myslivců v Klagenfurtu. Za první světové války působil jako důstojník v rakousko-uherské armádě. 28. srpna 1914 byl raněn do kolena na haličské frontě. V roce 1915 bojoval na karpatské frontě jako velitel. Následujícího roku působil na italské frontě, kde roku 1916 padl do italského zajetí. V roce 1917 byl jako válečný invalida propuštěn. Získal četná válečná vyznamenání včetně Vojenské záslužné medaile.[3]

Po válce se angažoval v hospodářském a politickém životě, od roku 1919 byl činný v zemědělském družstevnictví. Byl ředitelem družstevního skladu ve Stříbře a prezidentem Sudetského svazu družstev.[3] Byl původně členem Německého svazu zemědělců, pak ale pro neshody s Wolfgangem Zierhutem stranu opustil, přičemž s sebou vzal část okresního vedení na Stříbrsku, požadující razantnější a národně uvědomělejší politiku.[4] Přešel do Německé nacionální strany a od roku 1933 spoluracoval s Konradem Henleinem a s ním za zapojil do Sudetoněmecké strany. Ve straně do podzimu 1938 působil jako vedoucí oddělení pro agrární politiku a otázky venkova.[3]

V parlamentních volbách v roce 1935 získal za Sudetoněmeckou stranu senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do října 1938, kdy jeho mandát zanikl v důsledku změn hranic Československa.[5]

Profesí byl dle údajů k roku 1935 ředitelem skladiště ve Stříbře.[6] Během revolty pronacistické části Sudetských Němců v září 1938 se stal náčelníkem štábu Sudetoněmeckého sboru dobrovolníků (Sudetoněmecký Freikorps).[7][3]

V letech 1938-1945 byl poslancem německého nacistického Říšského sněmu za NSDAP.[8][3]

Za války se v Sudetech angažoval v organizaci Reichsarbeitsdienst.[9] V roce 1945 byl krátce internován americkou armádou, pak přesídlil do Rakouska a později do Západního Německa, kde se angažoval v sudetoněmeckých vyhnaneckých organizacích.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jezná 39 | Porta fontium. www.portafontium.eu . . Dostupné online. 
  2. ↑ PFROGNER, Anton . www.hiu.cas.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-21. 
  3. ↑ a b c d e f Anton Pfrogner . daten.digitale-sammlungen.de . Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ César, Jaroslav - Černý, Bohumil: Politika německých buržoazních stran v Československu v letech 1918-1938, 2 . Google Books . Dostupné online. 
  5. ↑ jmenný rejstřík . Senát Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  6. ↑ 8. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů . Senát Parlamentu České republiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-11. 
  7. ↑ Průběh událostí v západním Slezsku a severní Moravě . mikulovice.com . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-29. 
  8. ↑ Pfrogner, Anton . reichstag-abgeordnetendatenbank.de . Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ Historie okupovaného pohraničí: 1938 - 1945, 6 . Google Books . Dostupné online. 

Externí odkazy