Dnes se chceme ponořit do fascinujícího světa Antonín Borovička. Ať už mluvíme o historii, vědě, technologii, umění nebo jakémkoli jiném oboru, Antonín Borovička hraje zásadní roli v našem chápání světa kolem nás. Od svého vzniku až po současnou evoluci byl Antonín Borovička předmětem studia a debat, což vyvolalo velký zájem a vliv na různé aspekty společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Antonín Borovička s cílem nabídnout komplexní a komplexní pohled na toto relevantní a zajímavé téma.
Antonín Borovička | |
---|---|
Narození | 4. listopadu 1895 Davle, Čechy ![]() |
Úmrtí | 3. prosince 1968 (ve věku 73 let) Davle ![]() |
Povolání | hudební skladatel a dirigent |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Antonín Borovička (4. listopadu 1895 Davle – 3. prosince 1968 Davle) byl český kapelník a hudební skladatel.
Antonín Borovička se nejprve vyučil u svého otce hrnčířem. Otec byl kapelníkem vesnické kapely a tak syn hrál od dětství v jeho kapele. Nejprve na křídlovku a housle, ale v šestnácti letech již ovládal pět nástrojů.
Na začátku 1. světové války musel narukovat, ale byl zraněn a byla mu amputována pravá noha. Z nemocnice v Záhřebu vrátil domů do Davle jako invalida. Založil dechový a smyčcový orchestr Vltavanka, který se pod jeho vedením stal známým a vyhledávaným orchestrem.
Své skladby si nejprve vydával sám kamenotiskem. Později se jich ujalo pražské nakladatelství Grando. Prostřednictvím rozhlasu a tiskových vydání se rychle rozšířily do sousedních zemí. Hned jeho první skladba, polka „Nejhezčí koutek“ z roku 1923 si získala světovou proslulost pod německým názvem Löffelpolka.
Seznam jeho skladeb není rozsáhlý, napsal jich jen něco okolo čtyřiceti, ale téměř každá z nich se stala trvalou součástí repertoáru tanečních orchestrů do dnešních dnů.