Anna Walentynowiczová

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Anna Walentynowiczová a jeho mnoho aspektů. Anna Walentynowiczová je téma, které v historii upoutalo pozornost a zájem mnoha lidí a je předmětem studia, debat a úvah v různých oborech. Od svých počátků až do současnosti byl Anna Walentynowiczová relevantním tématem, které vyvolalo zájem odborníků i fanoušků. Na těchto stránkách budeme analyzovat jeho dopad na společnost, jeho vývoj v čase a různé perspektivy, které existují kolem Anna Walentynowiczová. Tento článek si klade za cíl nabídnout ucelenou a obohacující vizi o Anna Walentynowiczová a vytvořit prostor pro reflexi a učení pro všechny čtenáře, kteří se o toto vzrušující téma zajímají.

Anna Walentynowiczová

Rodné jménoAnna Lubczyk
Narození15. srpna 1929
Polsko Rovno, Polsko (dnes Ukrajina)
Úmrtí10. dubna 2010 (ve věku 80 let)
Rusko Pečersk, poblíž Smolenska, Rusko
Příčina úmrtíhavárie Tu-154 u Smolenska
Místo pohřbeníSrebrzysko Cemetery
Národnostpolská
SídloGdaňsk
Profesenovinářka, odborářka, disidentka, svářečka, jeřábnice a spisovatelka literatury faktu
Náboženstvíkatolicismus
katolická církev
OceněníŘád bílé orlice (2006)
rytíř Řádu znovuzrozeného Polska
Zlatý záslužný kříž
Stříbrný záslužný kříž
Kříž svobody a solidarity
… více na Wikidatech
PodpisAnna Walentynowiczová, podpis
CommonsAnna Walentynowicz
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Walentynowiczová, roz. Lubczyk (15. srpna 1929, Rovno, Polsko10. dubna 2010, Pečersk, Rusko) byla polská odborářská aktivistka[1].

Životopis

Narodila se v tehdy polském Rovnu. Za druhé světové války osiřela. V roce 1950 začala pracovat v Leninových loděnicích v Gdaňsku. Brzy byla rozčarována z nečinnosti Polské sjednocené dělnické strany, když viděla, že se dělníci nemohou organizovat a že se jejich obavami nikdo nezabývá. Svou aktivní práci zahájila poté, co jeden z jejích vedoucích ukradl peníze od zaměstnanců a použil je v loterii. Ke konci sedmdesátých let a na počátku osmdesátých let byla členkou Svobodných pobřežních odborů. Za účast v ilegálních odborech byla 7. srpna 1980 propuštěna pět měsíců před nástupem do důchodu. V reakci na toto rozhodnutí vedení byla 14. srpna 1980 uspořádána stávka, v jejímž důsledku se do práce vrátila nejen Walentynowiczová, ale i Lech Wałęsa. Walentynowiczová byla členkou Solidarity, ale opustila ji s kritikou Wałesovy politiky. Po pádu komunismu se již politicky neangažovala.

V roce 2000 odmítla gdaňské čestné občanství. V roce 2003 zažádala stát o kompenzaci za svoji perzekuci v osmdesátých letech. V lednu 2005 získala Trumanovu-Reaganovu medaili svobody. V květnu roku 2006 obdržela z rukou bývalého polského prezidenta Lecha Kaczyńskiho nejvyšší polské státní vyznamenání, řád Bílé orlice.[2]

Objevila se také ve čtyřech filmech, kde ztvárnila samu sebe.

Zemřela při leteckém neštěstí u ruského Smolensku dne 10. dubna 2010. Byla pochována na hřbitově 'Cmentarz Srebrzysko' v Gdaňsku.

Fotogalerie

Bývalý polský prezident, Lech Kaczyński, uděluje Anně Walentynowiczové nejvyšší polské státní vyznamenání, řád Bílé orlice (05/2006).
Anna Walentynowicz (žena v popředí)

Odkazy

Reference

  1. Walentynowicz Anna, v Encyklopedii PWN
  2. Prezydent RP wręczył odznaczenia państwowe w dniu Święta Narodowego 3 Maja. Prezydent.pl . 2006-05-03 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Walentynowicz na anglické Wikipedii.

Literatura

  • (polsky) Cenckiewicz, Sławomir. Anna Solidarność. Życie i działalność Anny Walentynowicz na tle epoki (1929-2010). Poznań: Wydawnictwo Zysk i S-ka, 2010. 888 S. ISBN 978-83-7506-516-9, ISBN 978-83-7506-507-7

Související články

Externí odkazy