Anglobanka
V moderním světě převzal Anglobanka vedoucí roli v dnešní společnosti. Tato postava nebo téma vzbudilo široký zájem a vyvolalo četné debaty v různých oblastech. Postupem času se Anglobanka vyvíjel takovým způsobem, že v historii označil před a po. V tomto článku důkladně prozkoumáme význam Anglobanka a jeho vliv dnes. Budeme analyzovat jeho dopad na kulturu, politiku, technologie a další relevantní aspekty. Kromě toho prozkoumáme důsledky Anglobanka v současném světě a to, jak formoval způsob, jakým žijeme a myslíme.
| Banka | |
|---|---|
.jpg) | |
| Účel stavby | |
| Základní informace | |
| Architekt | Josef Gočár |
| Výstavba | 1923 (1922–1923) |
| Poloha | |
| Adresa | Hradec Králové,  Česko |
| Ulice | Čelakovského |
| Souřadnice | 50°12′44,13″ s. š., 15°49′26,65″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 13493/6-539 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anglobanka je rondokubistická budova vyplňující podstatnou část severní fronty domů na Masarykově náměstí v Hradci Králové.[1]
Historie
Masarykovo náměstí bylo vymezeno v zastavovacím plánu města Hradce Králové, který vytvořili architekti Oldřich Liska a Václav Rejchl, v roce 1911. Urbanistickým zpracováním náměstí pak pověřil tehdejší starosta města František Ulrich architekta Josefa Gočára. Na parcele nynější Anglobanky začal v roce 1922 stavět Alois Lípa, v červenci roku 1923 ale parcelu s rozestavěným objektem zakoupila Anglobanka (též Anglo-československá banka) a finální architektonický návrh byl již v březnu 1923 svěřen právě Gočárovi. Ten kromě projektu banky samotné navrhl i úpravy fasád sousedících domů, aby v čele náměstí vytvořil jednolitou frontu (domy byly navýšeny o jedno patro a doplněny mohutnou atikou). Stavitelem budovy pak byl Josef Fňouk.[2]
V roce 1934 byly v přízemí průčelí do ulice Čelakovského zřízeny výklady, v letech 1950, 1961 a 1965 byly v interiérech rozdělovány obytné prostory na menší, v roce 1985 byly prodejní prostory v přízemí adaptovány.[2]
Kromě Anglobanky v prostorách sídlila státní banka československá, Okresní národní pojišťovna (1948–49), zdravotní středisko, pošta (od roku 1959), pobočka Komerční banky (od roku 1994).[2]
Od roku 1958 je budova chráněnou kulturní památkou.[3]
Pomník T. G. Masaryka před budovou byl společně s celkovou úpravou náměstí dokončen v roce 1926.[2]
Architektura
Budova je třípatrová, fasáda je zpracována ve stylu rondokubismu[3] s prvky kubismu. Hladký vlys nad přízemím a mohutná římsa nad druhým patrem fasádu opticky rozdělují na tři horizontální části. Nejnápadnější je horní část, s obloučkovou atikou zakončenou ve tvaru opakovaných písmen M – tento motiv Gočár zopakoval i na fasádách sousedních obytných domů. Zajímavým prvkem je také konkávně prohnuté nároží. Hlavní vchod objektu má obložení z leštěné švédské žuly.[1][2]
V původním návrhu se v přízemí nacházel obchod a banka (v přízemí se v oknech zachovaly originální mříže), za halou pak kanceláře a v patrech byly byty. Součástí Gočárova návrhu bylo i vybavení interiéru, například již zmiňované okenní mříže, dřevěné obložení stěn, kazetový strop, mosazná svítidla (všechny tyto prvky se zachovaly), dřevěno-mosazné bankovní přepážky nebo nábytek – tyto části vybavení se ovšem zachovat nepodařilo.[2]
Reference
- ↑ a b Procházka nejen po Gočárových školách . . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f S.R.O, Via Aurea. Anglobanka | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál . . Dostupné online.
- ↑ a b banka - Památkový Katalog . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Banka na Wikimedia Commons