V dnešním světě získal Alþingishúsið nebývalý význam. Ať už na poli politiky, vědy, kultury nebo techniky, Alþingishúsið se stal tématem neustálého zájmu a debat. Vědět více o Alþingishúsið a jeho důsledcích je zásadní pro pochopení současného prostředí a trendů, které udávají směr do budoucna. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Alþingishúsið, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost, abychom nabídli úplný a aktualizovaný pohled na tento fenomén.
Alþingishúsið | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Architekt | Ferdinand Meldahl |
Výstavba | 1880–1881 |
Materiál | Dolerit |
Poloha | |
Adresa | Reykjavík, ![]() |
Souřadnice | 64°8′48″ s. š., 21°56′25″ z. d. |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alþingishúsið IPA je budova v Reykjavíku, sídlo islandského parlamentu. Byla postavena v 80. letech 19. století podle plánů Ferdinanda Meldahla. Hlavním stavebním materiálem je opracovaný dolerit.[1]
V budově sídlila Islandská národní knihovna, Národní galerie Islandu a Islandská univerzita užívala mezi lety 1911 a 1940 první patro. Až do roku 1973 zde úřadoval islandský prezident. Dnes je v budově konferenční místnost, několik salónků pro vysoké zaměstnance parlamentu a úřadovny poslanců. Většina parlamentních sekretariátů je roztroušena v okolních budovách. Byly vypracovány plány stavby nové budovy, kde budou sídlit úřady a konferenční místnosti. Měla by stát západně od Alþingishúsið, kde je nyní parkoviště. Několik menších budov, které nyní parlament využívá, by mělo být začleněno do plánované stavby.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alþingishúsið na anglické Wikipedii.