Alois Jiránek

Tento článek se bude zabývat tématem Alois Jiránek, které v poslední době získalo velký význam díky svému dopadu na různé oblasti každodenního života. Od svého vzniku vzbuzuje Alois Jiránek velký zájem mezi odborníky i širokou veřejností, vyvolává diskuse, výzkum a vytváří nové příležitosti v různých sektorech. V průběhu tohoto psaní budou analyzovány různé aspekty související s Alois Jiránek, zkoumány jeho původ, vývoj a jeho vliv na současnou společnost. Kromě toho budou prozkoumány různé perspektivy a přístupy, abychom dále porozuměli důležitosti a rozsahu Alois Jiránek dnes.

Alois Jiránek
Základní informace
Narození5. září 1858
Ledce, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. května 1950 (ve věku 91 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníBubenečský hřbitov, Antonína Čermáka
Žánryopera a klasická hudba
Povoláníhudební skladatel, pedagog, malíř a dirigent
PříbuzníJosef Jiránek bratr
Karel Jiránek bratr
Stanislav Jiránek bratr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Aloise Jiránka (1858 – 1950) na hřbitově v Bubenči, český hudební skladatel, pedagog a výtvarník.

Alois Jiránek (5. září 1858 Ledce[1]24. května 1950 Praha) byl český hudební skladatel, pedagog a výtvarník.

Život

Byl synem Petra Jiránka (18251899), řídícího učitele v Ledcích a ředitele kůru ve Všejanech. Otec byl všestranným hudebníkem. Hrál na všechny dostupné nástroje a měl vlastní kapelu, pro kterou psal taneční písničky. U něj získal Alois základní hudební vzdělání. Rodina zřejmě hudbou žila, neboť hudbě se profesionálně věnovali i další bratři: František, Karel a Stanislav.

Vystudoval reálku v Mladé Boleslavi a učitelský ústav v Praze. V roce 1877 byl přijat na varhanickpu škola, kterou dokončil roku 1879. Ve skladbě a v nauce o formách byl žákem Zdeňka Fibicha.

V roce 1881 odešel do Ruska a byl jeden rok sbormistrem pěveckého sboru Slavjanskaja kapela, který založil Dimitrj Alexandrovič Agreněv-slavjanskij a se kterým procestoval celé Rusko. Sbor se proslavil zejména písní svého zakladatele Kalinka. Poté se stal učitelem hudby na dívčím gymnáziu v Charkově. Zde s ním spolupracoval i jeho bratr Josef. Po 26 letech se vrátil do Prahy a až do své smrti se věnoval soukromé výuce hudby.

Byl činný i jako výtvarník. Namaloval na 60 obrazů.

Dílo

Jiránek byl znám hlavně svými transkripcemi ruských a českých oper a dalších populárních skladeb českých, ale i zahraničních skladatelů (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Petr Iljič Čajkovskij, Alexandr Porfirjevič Borodin aj.). Jeho vlastní hudba má lidový ráz.

Opery

  • Lešetínský kovář (podle Svatopluka Čecha, 1901)
  • Dagmar (podle Svatopluka Čecha, 1908)
  • Ženitba (podle Gogola)

Orchestrální skladby

  • Touha (Le désir), 1907
  • Valse de Fleur

Komorní skladby

  • Houslová sonáta
  • Klavírní trio
  • Suita pro smyčcový kvartet
  • Smyčcový kvartet F-dur
  • Smyčcový kvartet A-dur
  • 2 Impromptus (pro smyčcový kvartet)

Řada písní, úprav národních písní a sborů.

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Zdeněk Stárek: Slovník českých sbormistrů. Část I. Praha : Divadelní ústav, 1982, s. 218.
  • Luděk Beneš: Kromě hudby se věnoval i malování. Boleslavský deník, 24.6.2000, roč. 8, č. 147

Reference

Externí odkazy