Tento článek se bude zabývat tématem Alois Jiránek, které v poslední době získalo velký význam díky svému dopadu na různé oblasti každodenního života. Od svého vzniku vzbuzuje Alois Jiránek velký zájem mezi odborníky i širokou veřejností, vyvolává diskuse, výzkum a vytváří nové příležitosti v různých sektorech. V průběhu tohoto psaní budou analyzovány různé aspekty související s Alois Jiránek, zkoumány jeho původ, vývoj a jeho vliv na současnou společnost. Kromě toho budou prozkoumány různé perspektivy a přístupy, abychom dále porozuměli důležitosti a rozsahu Alois Jiránek dnes.
Alois Jiránek | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 5. září 1858 Ledce, Čechy ![]() |
Úmrtí | 24. května 1950 (ve věku 91 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Bubenečský hřbitov, Antonína Čermáka |
Žánry | opera a klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel, pedagog, malíř a dirigent |
Příbuzní | Josef Jiránek bratr Karel Jiránek bratr Stanislav Jiránek bratr |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alois Jiránek (5. září 1858 Ledce[1] – 24. května 1950 Praha) byl český hudební skladatel, pedagog a výtvarník.
Byl synem Petra Jiránka (1825–1899), řídícího učitele v Ledcích a ředitele kůru ve Všejanech. Otec byl všestranným hudebníkem. Hrál na všechny dostupné nástroje a měl vlastní kapelu, pro kterou psal taneční písničky. U něj získal Alois základní hudební vzdělání. Rodina zřejmě hudbou žila, neboť hudbě se profesionálně věnovali i další bratři: František, Karel a Stanislav.
Vystudoval reálku v Mladé Boleslavi a učitelský ústav v Praze. V roce 1877 byl přijat na varhanickpu škola, kterou dokončil roku 1879. Ve skladbě a v nauce o formách byl žákem Zdeňka Fibicha.
V roce 1881 odešel do Ruska a byl jeden rok sbormistrem pěveckého sboru Slavjanskaja kapela, který založil Dimitrj Alexandrovič Agreněv-slavjanskij a se kterým procestoval celé Rusko. Sbor se proslavil zejména písní svého zakladatele Kalinka. Poté se stal učitelem hudby na dívčím gymnáziu v Charkově. Zde s ním spolupracoval i jeho bratr Josef. Po 26 letech se vrátil do Prahy a až do své smrti se věnoval soukromé výuce hudby.
Byl činný i jako výtvarník. Namaloval na 60 obrazů.
Jiránek byl znám hlavně svými transkripcemi ruských a českých oper a dalších populárních skladeb českých, ale i zahraničních skladatelů (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Petr Iljič Čajkovskij, Alexandr Porfirjevič Borodin aj.). Jeho vlastní hudba má lidový ráz.
Řada písní, úprav národních písní a sborů.