Alena Skálová
V tomto článku prozkoumáme do hloubky Alena Skálová, téma, které upoutalo pozornost akademiků, výzkumníků a odborníků v různých oblastech. V průběhu historie hrál Alena Skálová významnou roli ve společnosti, ovlivňoval trendy, kulturní změny a ekonomické aspekty. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme různé aspekty Alena Skálová, od jeho dopadu na každodenní život až po jeho globální důsledky. Doufáme, že prostřednictvím tohoto průzkumu poskytneme úplný a aktualizovaný pohled na Alena Skálová a otevřeme dveře k většímu porozumění a diskusi o tomto tématu důležitém pro lidstvo.
| Alena Skálová | |
|---|---|
| Narození | 11. září 1926 Ostrava  Československo |
| Úmrtí | 3. února 2002 (ve věku 75 let) nebo 3. února 2003 (ve věku 76 let) Praha Česko |
| Povolání | tanečnice, choreografka a učitelka |
| Děti | František Skála |
| Příbuzní | Alžběta Skálová[1] a František A. Skála (vnoučata) |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alena Skálová (21. září 1926 Ostrava – 3. února 2002 Praha) byla česká choreografka, pedagožka a tanečnice, spoluzakladatelka souboru Chorea Bohemica.
Život a kariéra
Narodila se jako Alena Špačková v Ostravě v rodině stavebního inženýra. Studium na gymnáziu, přerušené v průběhu druhé světové války, ukončila roku 1945 v Uherském Brodě. V letech 1945–1949 studovala v Praze u Jarmily Kröschlové pedagogiku a choreografii novodobého tance.[2]
Mezi roky 1947–1950 působila v hudebních školách a jako cvičitelka léčebného tělocviku. V letech 1950–1951 byla asistentkou pohybové výchovy na DAMU, v letech 1951–1956 pracovala v tanečním oddělení Ústředního domu lidové umělecké tvořivosti (ÚDLUT) a po roce 1956 byla lektorkou pohybové výchovy Ústředního kulturního domu dopravy a spojů.
Uplatnila se i jako choreografka; její choreografie měla základ v poetice lidového divadla. V letech 1959–1961 byla choreografkou Souboru písní a tanců Josefa Vycpálka. V roce 1967 založila společně s Jaroslavem Krčkem hudebně-taneční soubor Chorea Bohemica. Solupracovala také s dalšími folklorními soubory (Danza Bohemica, Gaudeamus nebo Hradišťan).
Byla pohybovou poradkyní při studiu řady činoherních inscenací, spolupracovala také s filmem a televizí. K pedagogice se vrátila v 70. letech 20. století, vedla semináře pro učitele pohybové výchovy a vedoucí folklorních souborů.[3] V letech 1972–1975 vyučovala v tanečním oddělení Pražské konzervatoře a od roku 1975 téměř do své smrti působila na Lidové škole umění v Praze 8.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Český rozhlas Vltava. 8. ledna 2021. Dostupné online. .
- ↑ a b Alena Skálová očima jejích tanečníků. Taneční aktuality . . Dostupné online.
- ↑ Skálová, Alena – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz . . Dostupné online.
Literatura
- HOLEŇOVÁ, Jana, et al. Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima. Praha: Divadelní ústav, 2001. S. 287.
- BEZDÍČEK, Viktor, et al. Alena Skálová - fenomén choreografie. Praha: H+H, 2006. 352 s. ISBN 80-7319-061-3.
