Tento článek se bude zabývat tématem Alena Santarová, které je dnes velmi důležité. Alena Santarová je předmětem debat a studií v různých oblastech, jeho důsledky zasahují do různých aspektů každodenního života a jeho dopad je pociťován po celém světě. Od svého vzniku až po současnou situaci vzbuzuje Alena Santarová zájem odborníků a lidí z různých oborů. V tomto článku budou analyzovány různé aspekty Alena Santarová, jeho účinky, výzvy a možná řešení, aby bylo možné poskytnout široký a podrobný přehled tohoto tématu.
Alena Santarová | |
---|---|
![]() Vladislav Vančura s dcerou Alenou v roce 1927 | |
Rodné jméno | Alena Vančurová |
Narození | 4. srpna 1923 nebo 8. dubna 1923 Praha ![]() |
Úmrtí | 15. května 1967 Praha ![]() |
Povolání | spisovatelka a redaktorka |
Stát | ![]() |
Žánr | próza a literatura pro děti a mládež |
Významná díla | Káťa, Katrin, Katynka |
Manžel(ka) | |
Rodiče |
|
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alena Santarová (rodné jméno Alena Vančurová, 4. srpna 1923 Praha – 15. května 1967[1] Praha) byla česká spisovatelka literatury pro děti a mládež.
Byla dcerou českého spisovatele Vladislava Vančury a jeho ženy, spisovatelky a lékařky Ludmily Vančurové (roz. Tuhé). Jejím prvním manželem byl československý scenárista a režisér Bořivoj Zeman.[2]
Mezi její prozaická díla dle Národní knihovny ČR kupříkladu náleží Deset z první řady (1951, 87 S.), Znamá neznámá (1960, 109 S.), Třiatřicet splněných přání (1962, 320 S.), Slon v domácnosti (1965, 69 S.), Program na neděli (1966, 140 S.), Káťa, Katrin, Katynka (1966, 197 S.), či Od úterka do soboty (1968, 188 S.).