V následujícím článku se bude Aleš Michl zabývat z komplexního a podrobného pohledu s cílem poskytnout hluboké porozumění tomuto tématu. Budou analyzovány různé aspekty související s Aleš Michl, včetně jeho původu, dopadu na současnou společnost, možných řešení nebo budoucích důsledků. Kromě toho budou prezentovány různé názory a pohledy odborníků na dané téma s cílem obohatit debatu a poskytnout ucelenější vizi. Účelem tohoto článku je podporovat znalosti a úvahy o Aleš Michl se záměrem podporovat širší a kritičtější chápání tohoto tématu.
Ing. Aleš Michl, Ph.D. | |
---|---|
![]() | |
5. guvernér České národní banky | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 1. července 2022 | |
Předchůdce | Jiří Rusnok |
Člen bankovní rady ČNB | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 1. prosince 2018 | |
Narození | 18. října 1977 (47 let) Praha |
Alma mater | Vysoká škola ekonomická v Praze |
Profese | ekonom a politik |
Commons | Aleš Michl |
![]() | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Aleš Michl | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aleš Michl (* 18. října 1977 Praha) je český ekonom, od 1. prosince 2018 člen bankovní rady ČNB a od 1. července 2022 pátý guvernér České národní banky, jmenovaný na šestileté období.
Michl je bývalý bankovní investiční analytik a spoluzakladatel algoritmicky řízeného fondu pro správu aktiv. Je autorem akademických a populárně-naučných článků a knih o ekonomice a popularizaci matematiky.
Vystudoval Fakultu financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze (v roce 2002 získal titul Ing., v roce 2020 titul Ph.D.). V roce 2005 dokončil program teorie her a psychologie rozhodování na britské London School of Economics and Political Science a v roce 2009 kurz správy investičního portfolia na Wharton School při Pensylvánské univerzitě ve Filadelfii.[1]
V letech 2006 až 2015 pracoval jako analytik a investiční stratég v Raiffeisenbank. Spoluzakládal algoritmický fond pro správu aktiv zaměřující se na americké akciové trhy a český peněžní trh. Ke dni vzniku funkce v bankovní radě ČNB tyto své aktivity ukončil.[1] V únoru 2014 se stal externím poradcem Ministerstva financí ČR se zaměřením na makroekonomickou analýzu a stabilizaci státního dluhu.[2] V té době Česko zaznamenalo rekordní přebytky státního rozpočtu tři roky za sebou.[3] Od 1. prosince 2018 byl jmenován členem bankovní rady ČNB.[4][5][6][7]
V červenci 2022 nastoupil do funkce guvernéra České národní banky.
Ve svém projevu po jmenování guvernérem v polovině roku 2022 Michl slíbil, že do dvou let dostane inflaci pod kontrolu.[8][9] Zdůraznil potřebu udržet vyšší úrokové sazby, než bylo běžné v minulém desetiletí, a obhajoval ekonomiku poháněnou spíše úsporami než dluhy. Pod jeho vedením se strategie banky v boji proti inflaci rozšířila o politiku silné koruny, která snížila náklady na dovoz drahých surovin a naopak pomohla snížit inflaci.[10] Na jaře 2023 dosáhla ČNB nejpřísnějších měnových podmínek za posledních dvacet let a koruna dosáhla nejsilnější úrovně v historii.[11] V únoru, březnu a červnu 2024 ČNB úspěšně snížila meziroční inflaci na 2% cíl, což je úroveň, které se nepodařilo dosáhnout od prosince 2018.[12] Došlo tím k obnovení cenové stability a naplnění zákonného mandátu banky. Michl byl jedním z prvních centrálních bankéřů v Evropě, kteří tento cíl splnili.[13]
Pod jeho vedením ČNB v roce 2023 poprvé po deseti letech snížila počet pracovních pozic, neboť se instituce potýkala s rekordním růstem provozních výdajů. V reakci na to byla v roce 2023 provedena rozsáhlá racionalizace, která zahrnovala redukci vrcholného managementu přímo podléhajícího bankovní radě ze sedmnácti na čtrnáct ředitelů a snížení celkového počtu pracovních míst o 5,1 %, což bylo první takto rozsáhlé snížení počtu pracovních míst za posledních deset let.[14]
V lednu 2025 na jednání bankovní rady zadal provést analýzu, jejímž cílem je posoudit možnost investic devizových rezerv do dalších tříd aktiv.[15] Michl se tak stal prvním guvernérem centrální banky z vyspělých zemí, který o možnosti investovat do bitcoinů veřejně hovořil. Zdůraznil, že myšlenka je zatím ve fázi analýzy a diskuse.[16] Hodnota bitcoinu má podle něj významnou volatilitu, což ztěžuje využití jeho současné nízké korelace s ostatními aktivy. Podle Michla může hodnota této kryptoměny nabýt v budoucnosti obou extrémů, nuly i výrazné výšky.[17]
V lednu 2025 získal ocenění od časopisu The Banker v kategorii nejlepší guvernér roku za region Evropa[18] a v březnu 2025 obdržel jako vůbec první Čech ocenění guvernér roku v rámci udílení cen Central Banking Awards 2025.[19]
'