Alanus Plumlovský

V dnešním světě se Alanus Plumlovský stalo tématem velkého významu a relevance. Svým dopadem na různé oblasti každodenního života se Alanus Plumlovský umístil jako ústřední bod pro diskuse a debaty. V osobní i profesní sféře je vliv Alanus Plumlovský nepopiratelný a vyvolává neustálý zájem o pochopení jeho důsledků a důsledků. V průběhu historie byl Alanus Plumlovský předmětem studia a analýzy, vyvíjel se a přizpůsoboval měnící se realitě a potřebám moderního světa. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Alanus Plumlovský a jeho dopad na současnou společnost a nabídneme komplexní vizi, která nám umožní pochopit jeho důležitost a relevanci v současném světě.

Alanus Plumlovský
Základní informace
Rodné jménoIgnác Plumlovský
Narození18. ledna 1703
Přerov
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí2. května 1759 (ve věku 56 let)
Pastuchov
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Žánryopera a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, katolický kněz a dramaturg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alanus Plumlovský, vlastním jménem Ignác (18. ledna 1703 Přerov[1] – 2. května 1759 Pastuchov, maďarsky Nyitrapásztó, dnes na území Slovenska) byl český katolický kněz a hudební skladatel.

Život

Narodil se jako syn Jana Plumlovského z Přerova a jeho manželky Marie (Joes Plumlowsky et Marianna), další údaje o rodinném původu nejsou známy.[1] V roce 1724 vstoupil do cisterciáckého kláštera na Velehradě, 17. prosince vykonal řeholní sliby a přijal řádové jméno Alanus. 3. června 1730 byl vysvěcen na kněze. Ke konci svého života se nepohodl s představenými kláštera a byl přesunut do opatství Pastuchov, kde zemřel a je také pochován.

Dílo

Nejznámějším dílem je hanácká opera Pargamotéka, která byla provedena v roce 1747 v premonstrátském klášteře Hradisko. Pravděpodobně byla provedena znovu při návštěvě císařovny Marie Terezie v červnu 1748. V roce 1751 pak tam byla provedena i jeho další hanácká opera, pravděpodobně Gront a puvod plesání hanáckýho. Z obou se zachovalo jen libreto. Část literatury mu připisuje i hanácké opery Landebork a O prajském rumlu.

V Univerzitní knihovně v Olomouci je uloženo libreto skladatele pod názvem Opera tragica. V tomto případě však jde o oratorium na velikonoční téma. Bylo provedeno na Velehradě, ale hudba k němu se nedochovala.

V inventáři farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kvasicích byly nalezeny české pastorely, které jsou dodnes uváděny.

Reference

  1. ↑ a b Matrika N Přerov 1689-1719, s.71 (snímek 39)

Literatura

Externí odkazy