Akademický architekt
V dnešním světě je Akademický architekt téma velkého významu a zájmu širokého spektra populace. Jeho dopad se rozšiřuje na různé aspekty každodenního života, od vědy a techniky po politiku a kulturu. V tomto článku budou prozkoumány různé aspekty Akademický architekt, analyzován jeho historický význam, jeho vývoj v čase a jeho vliv na současnou společnost. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme nabídnout úplnou a podrobnou vizi Akademický architekt, která umožní čtenáři pochopit její význam a důsledky v dnešním světě.
Akademický architekt (často běžně zkracováno jako ak. arch., ak. architekt, případně jako akad. arch., či akad. architekt) je akademický titul, který byl dříve udělován (v tehdejším Československu) na uměleckých vysokých školách v oblasti architektury, resp. architektonické tvorby.[1] Byl zaveden po roce 1966 v souvislosti s novým systémem akademických titulů v Československu (v letech 1953 až 1966 bylo přidělování titulů omezeno).[2][3] Udělován byl i nadále dle pozdějšího vysokoškolského zákona z roku 1980.[4] Po revoluci od roku 1990 již udělován nebyl.[5] V současné době (v České republice) taktéž udělován není.[6]
Reference
- ↑ 1 Zkratky akademických, akademicko-vědeckých a vědecko-pedagogických titulů . prirucka.ujc.cas.cz . Dostupné online.
- ↑ Tituly za totality . nezapomente.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-26.
- ↑ Zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, § 14. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 39/1980 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, § 45. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
