Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov

V tomto článku se ponoříme hlouběji do Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov a prozkoumáme jeho různé aspekty. Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov je vzrušující téma, které v průběhu let upoutalo pozornost mnoha lidí. Od svého dopadu na společnost až po jeho důsledky pro každodenní život je Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov tématem, které nadále vyvolává zájem a diskusi. V tomto článku se podíváme blíže na Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov a prodiskutujeme jeho význam v různých kontextech. Kromě toho prozkoumáme nejnovější výzkum a objevy související s Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov, abychom toto fascinující téma osvětlili. Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov je bezpochyby téma hodné pozornosti a zamyšlení a tento článek se snaží nabídnout široký a úplný pohled na něj. Připravte se vstoupit do světa Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov a objevte vše, co nabízí.

Adolf Ivanovič Dobriansky–Sačurov
Narození19. prosince 1817
Rudlov
Úmrtí19. března 1901 (ve věku 83 let)
Innsbruck
Místo pohřbeníČertižné
PseudonymA. I. Witsch
Povoláníspisovatel, politik, veřejná postava, právník a národní buditel
Národnostrusínská
Alma materBáňská akademie v Banské Štiavnici (do 1840)
OceněníŘád sv. Anny 2. třídy
Řád sv. Anny 3. třídy
Řád sv. Vladimíra 4. třídy
Politická příslušnostnezávislý politik
DětiOlga Grabar
PříbuzníViktor Dobrjanský (bratr)
Vladimir Èmmanuilovič Grabar' a Igor Grabar (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov, též Adolf Dobrjanskij nebo Adolf Dobrjanský, (18. prosince 1817 Rudlov – 19. března 1901 Innsbruck) byl poslanec uherského sněmu, osobnost rusínského národního obrození, spisovatel, spoluzakladatel Matice slovenské.[1][2][3] Pochován je v Čertižném.

Narodil se v rodině řeckokatolického kněze v Rudlově. Studoval na gymnáziích v Levoči, Rožňavě, Miškolci. Filosofii a práva studoval v Košicích a Egeru. Techniku studoval v Banské Štiavnici a na Vysoké škole technické ve Vídni. V roce 1849 byl císařským komisařem u štábu ruské armády přivolané spojeneckým Rakouskem na potlačení maďarské revoluce. 19. října 1849 vedl delegaci Rusínů k císaři Františku Josefovi I., kterému bylo předáno Memorandum (Pamjatnyk Rusynov Uhorskych), sestavené Dobrjanským a které obsahovalo požadavek uznání rusínské národnosti a jejich zrovnoprávnění s jinými národnostmi monarchie..[1] V uherském sněmu hájil slovanské zájmy. V Paříži anonymně uveřejnil spis na obranu uherských Slovanů proti Maďarům (Les Slaves d’Autriche et le Magyars).[4] Navrhoval rozdělení Uher na národní okruhy, včetně slovenského a rusínského.

Na přelomu let 1866/1867 byl v Užhorodě spoluzakladatelem a prvním předsedou Společnosti sv. Vasilije Velikého, která začala vydávat noviny Svet – byly to první noviny v rusínštině.[5]

V některých městech na východním Slovensku (Humenné, Medzilaborce, Michalovce, Snina, Vranov nad Topľou) jsou po něm pojmenovány ulice.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b POP, Ivan. Adolf Dobrjanský – rusínský politik nové doby. www.podkarpatskarus.cz . 2018 . Čís. 1. Dostupné online. 
  2. ↑ Ottův slovník naučný. Svazek 7. Praha: J. Otto, 1893. 957 s. Dostupné online. S. 720. 
  3. ↑ Rusín Slovákovi bratom. Pravda.sk . 2017-12-20 . Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ PEKAŘ, Josef. Dějiny československé. 2. vyd. Praha: Nakl. Akropolis ISBN 80-900354-2-6, ISBN 978-80-900354-2-3. OCLC 26071406 S. 177. 
  5. ↑ RYCHLÍK, Jan; RYCHLÍKOVÁ, Magdaléna. Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918-1946. Praha: ISBN 978-80-7429-556-0, ISBN 80-7429-556-7. OCLC 970399276 S. 28. 

Externí odkazy