V tomto článku přiblížíme Adolf I. Klevský z různých úhlů pohledu s cílem poskytnout široký a podrobný pohled na toto téma. Adolf I. Klevský je dnes velmi aktuální téma, protože ovlivňuje různé aspekty společnosti, ekonomiky, politiky, kultury a každodenního života lidí. Prostřednictvím přísné a hloubkové analýzy prozkoumáme různé aspekty Adolf I. Klevský a prozkoumáme jeho důsledky, výzvy a příležitosti. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme čtenářům nabídnout komplexní a obohacující pohled, který jim umožní lépe porozumět důležitosti a rozsahu Adolf I. Klevský v současném světě.
Adolf I. Klevský | |
---|---|
hrabě z Marky klevský hrabě klevský vévoda | |
![]() | |
Narození | 2. srpna 1373 |
Úmrtí | 23. září 1448 (ve věku 75 let) Wesel |
Manželky | Anežka Falcká Marie Burgundská |
Potomci | Markéta Klevská Kateřina Klevská Jan I. Klevský Alžběta Klevská Anežka Klevská Helena Klevská Adolf Klevský Marie Klevská |
Otec | Adolf III. z Marky |
Matka | Markéta z Jülichu |
Příbuzní | Alžběta Klevská, Markéta Klevská, Dětřich IX. z Marky a Gerhart z Marky (sourozenci) Adolf Bavorský, Vilém Bavorský, Kateřina Württemberská[1] a Markéta Württemberská[1] (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Adolf I. Klevský (2. srpna 1373 – 23. září 1448, Wesel) byl klevský hrabě a hrabě z Marky.
Adolf se narodil jako nejstarší syn Adolfa III. z Marky a jeho manželky Markéty z Jülichu.
Po otcově smrti v roce 1394 se stal klevským hrabětem. V roce 1397 porazil svého strýce Viléma z Jülichu v bitvě u Kleverhammu a stal se pánem Ravensteinu.
Když jeho mladší bratr Dětřich IX. z Marky v roce 1398 zemřel v bitvě, stal se Adolf také hrabětem z Marky. Dále rozšířil svůj vliv sňatkem s dcerou burgundského vévody. Následkem toho Klevsko v roce 1417 císař Zikmund Lucemburský povýšil na vévodství.
Od roku 1409 čelil opozici svého mladšího bratra Gerharda, který si nárokoval hrabství Marka. V roce 1423 jejich spor vyústil ve vojenský konflikt, v němž se Gerhard spojil s kolínským arcibiskupem.
Mír mezi bratry byl podepsán v roce 1430 a potvrzen v roce 1437. Výsledkem bylo, že Gerhard vládl největší části Marky, ale jeho nástupcem se stal jeho synovec Jan. On sám se nenazýval hrabětem z Marky, ale hrabě na Marce. Po Gerhardově smrti bylo hrabství Marka a klevské vévodství opět spojeno.
Krátce před rokem 1400 se Adolf poprvé oženil s Anežkou, dcerou Ruprechta Falckého a Elišky Norimberské. Anežka zemřela následujícího roku bezdětná.
V roce 1406 se asi třiatřicetiletý Adolf podruhé oženil s o dvacet let mladší Marií, dcerou Jana I. Burgundského a Markéty Bavorské. Spolu měli manželé osm dětí:
Eberhard I. z Marky | ||||||||||||
Engelbert II. z Marky | ||||||||||||
Irmengarda z Bergu | ||||||||||||
Adolf II. z Marky | ||||||||||||
Jan z Arenbergu | ||||||||||||
Matylda z Arenbergu | ||||||||||||
Kateřina z Jülichu | ||||||||||||
Adolf III. z Marky | ||||||||||||
Dětřich VII. Klevský | ||||||||||||
Dětřich VIII. Klevský | ||||||||||||
Markéta Habsburská | ||||||||||||
Markéta Klevská | ||||||||||||
Reginald I. z Guelders | ||||||||||||
Markéta z Guelders | ||||||||||||
Markéta Flanderská | ||||||||||||
Adolf I. Klevský | ||||||||||||
Gerhard V. z Jülichu | ||||||||||||
Vilém V. z Jülichu | ||||||||||||
Alžběta Brabantsko-Aarschotská | ||||||||||||
Gerhard VI. z Jülichu | ||||||||||||
Vilém III. Holandský | ||||||||||||
Johana Holandská | ||||||||||||
Johana z Valois | ||||||||||||
Markéta z Jülichu | ||||||||||||
Ota III. z Ravensbergu | ||||||||||||
Ota IV. Ravensbergu | ||||||||||||
Hedvika z Lippe | ||||||||||||
Markéta z Ravensbergu | ||||||||||||
Jindřich z Bergu | ||||||||||||
Markéta z Bergu-Windecku | ||||||||||||
Anežka z Marky | ||||||||||||
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adolph I, Duke of Cleves na anglické Wikipedii.
Předchůdce: Dětřich IX. |
![]() |
Hrabě z Marky Adolf 1398–1448/de facto 1430 |
![]() |
Nástupce: Gerhard |
Předchůdce: Adolf III. |
![]() |
Klevský hrabě Adolf 1394–1417 |
![]() |
Nástupce: Povýšeno na vévodství |