Dnes je Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská téma, které má ve společnosti velký význam. V průběhu historie Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská ovlivňoval životy lidí různými způsoby, ovlivňoval jejich rozhodnutí, myšlení a způsob jednání. Ze sociálního přístupu byl Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská předmětem debat a diskuzí v různých oblastech, které generovaly protichůdné názory a různé pozice. Proto je nezbytné ponořit se hlouběji do studia Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská, abychom pochopili jeho důležitost a dopad na každodenní život. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská, analyzujeme jeho historický kontext, jeho relevanci dnes a možné důsledky pro budoucnost.
Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská | |
---|---|
nasavsko-dietzská hraběnka | |
![]() | |
Narození | 13. června 1592 nebo 20. února 1592 Wolfenbüttel |
Úmrtí | 13. ledna 1642 (ve věku 49 let) nebo 23. ledna 1642 (ve věku 49 let) Arnhem |
Sňatek | 8. června 1607 |
Manžel | Arnošt Kazimír I. Nasavsko-Dietzský |
Potomci | Jindřich Kazimír I. Nasavsko-Dietzský Vilém Fridrich Nasavsko-Dietzský |
Rod | Welfové |
Otec | Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský |
Matka | Alžběta Dánská |
Příbuzní | Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Dorotea Hedvika Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Dorotea Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Hedvika Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Anna Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Bedřich Oldřich Brunšvicko-Lüneburský, Jindřich Karel Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský a Kristián Brunšvický (sourozenci) Jindřich Kazimír II. Nasavsko-Dietzský a Amálie Nasavsko-Dietzská (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská (13. června 1592, Wolfenbüttel – 13. ledna 1642, Arnhem) byla brunšvicko-wolfenbüttelskou princeznou a sňatkem nasavsko-dietzskou hraběnkou; mezi lety 1632 a 1642 byla také regentkou hrabství během nepřítomnosti svých synů.
Žofie se narodila jako nejstarší dcera z druhého manželství vévody Jindřicha Julia Brunšvicko-Lüneburského s princeznou Alžbětou, nejstarší dcerou dánského krále Frederika II.
8. června 1607 se krátce před svými patnáctými narozeninami provdala za o devatenáct let staršího hraběte Arnošta Kazimíra Nasavsko-Dietzského.
Když Žofie v roce 1632 ovdověla, usadila se na svém vdovském sídle na zámku v Diez. Nasavsko-dietzské hrabství zdědil její nejstarší dvacetiletý syn, který byl dostatečně starý na svou vlastní vládu. Byl však jmenován guvernérem Fríska, a tak jmenoval svou matku, aby vládla jako regentka za jeho nepřítomnosti.
Žofie dokázala minimalizovat škody způsobené třicetiletou válkou. Během třicetileté války zabránila rabování a rozkrádání ve městě a kraji zručným vyjednáváním s veliteli armády. Žofie si udělala jméno mimo hrabství, když se v roce 1633 obrátila na Axela Oxenstiernu a požadovala náhradu škody, kterou jeho jednotky způsobily na jejím území. Doma se starala o venkovské obyvatelstvo a zajišťovala dostatečný přísun jídla a vody. Když v roce 1635 vypukla v Diezu epidemie moru, byla připravena pomoci.
Žofie byla kalvinistka, ale to jí nebránilo spolupracovat se svým švagrem Janem Ludvíkem Nasavsko-Hadamarským, který se vrátil ke katolické víře.
Když v roce 1640 její syn zemřel a na jeho místo nastoupil jeho bratr, byla její pozice regentky potvrzena a ona pokračovala ve své vládě.
Žofie Hedvika zemřela 13. ledna 1642 ve věku 49 let.
Z jejích potomků se dožili dospělosti pouze dva synové:
Anglickým zástupcem na křtinách Jindřicha Kazimíra v březnu 1612 v Arnhemu byl sir Edward Cecil. Cecil přivezl dary v podobě pozlacené kredence, diamantového náhrdelníku s přívěskem, dvou koní a vyšívané spodničky pro Žofii Hedviku, která byla neteří anglické královny Anny Dánské. Spojené provincie nizozemské jí darovaly roční penzi.
V půlce 90. let 20. století po ní bylo pojmenováno gymnázium v Diezu: Sophie-Hedwig-Gymnasium.
Také po ní byla v Diezu pojmenována ulice.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophia Hedwig of Brunswick-Lüneburg na anglické Wikipedii.
Nasavsko-dietzská hraběnka | ||
---|---|---|
Předchůdce: Nový titul |
1607–1632 Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská |
Nástupce: Albertina Anežka Oranžská |