Želeč (zámek, okres Louny)
V dnešní době se Želeč (zámek, okres Louny) stalo tématem velkého významu a zájmu v dnešní společnosti. Od svého vzniku Želeč (zámek, okres Louny) podnítil debaty, kontroverze a úvahy v různých oblastech a sektorech. Jeho dopad se neomezuje pouze na sociální aspekt, ale vyvolal také dopady na politické, ekonomické a kulturní úrovni. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a dimenze Želeč (zámek, okres Louny), analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho vliv na naši současnou realitu. Ponořením se do jeho různých aspektů se pokusíme komplexně porozumět jeho významu a roli, kterou hraje v moderní společnosti.
| Želeč | |
|---|---|
 Pohled z jihozápadu | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | 1760 |
| Přestavba | 1889, 1928 |
| Stavebník | Jan Čelechovec |
| Další majitelé | Hrobčičtí z Hrobčic Michnové z Vacínova |
| Poloha | |
| Adresa | Želeč, Měcholupy,  Česko |
| Souřadnice | 50°14′18,31″ s. š., 13°33′29,82″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 43150/5-1509 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Želeč je zámek ve stejnojmenné vesnici u Měcholup v okrese Louny. Byl postaven v pozdně barokním slouhu v roce 1760. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Předchůdcem zámku byla tvrz postavená Janem Čelechovcem před rokem 1573,[2] nebo po roce 1578 za Diviše Hrobčického z Hrobčic. Po něm ji zdědil syn Bohuslav Hrobčický z Hrobčic,[3] ale za účast na českém stavovském povstání mu byla zkonfiskována. Panství roku 1623 koupil Hartvík Vratislav z Mitrovic. Dalšími majiteli se stali plukovník Morwald a vzápětí Václav Michna z Vacínova, jehož syn Bohumír Michna tvrz prodal Ignáci Leopoldovi Neslingerovi ze Schelchengrabenu. Roku 1739 panství koupil hrabě Georg Olivier Wallis. V té době tvrz zřejmě již nestála,[2] ale roku 1760 zde byl postaven pozdně barokní zámek, který byl v letech 1889 a 1928 přestavován.[4]
Stavební podoba
Podle popisu z roku 1623 měla z kamene postavená tvrz prostorné dolní i horní pokoje a byla oceněna na padesát kop míšeňských grošů.[2] Dochovaný jednopatrový zámek má obdélný půdorys se středním a schodišťovým rizalitem. Fasády jsou členěné konzolovou římsou a okny s nadokenními klenáky. Vstupní bránu ve středním rizalitu zdobí busty a vázy.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 155408 : Zámek, s omezením: bez brány. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ a b c ANDĚL, Rudolf, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Želeč – tvrz, s. 539–540.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Žatce, s. 408.
- ↑ a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. T/Ž. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Želeč, s. 405.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Želeč na Wikimedia Commons
