V dnešním světě se Štefan Uher stalo tématem nesporného významu. Jeho přítomnost a dopad se projevuje v různých oblastech, od osobního života až po profesní sféru. Ať už lokálně nebo globálně, Štefan Uher vyvolal velký zájem a debatu mezi odborníky i fanoušky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Štefan Uher, analyzujeme jeho vliv, dopady a možná řešení. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme osvětlit toto téma, které je v současné společnosti tak aktuální.
Štefan Uher | |
---|---|
Narození | 4. července 1930 Prievidza |
Úmrtí | 29. března 1993 (ve věku 62 let) Bratislava |
Příčina úmrtí | srdeční selhání |
Alma mater | Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
Povolání | filmový režisér a scenárista |
Ocenění | národní umělec (1989) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Štefan Uher (4. června 1930, Prievidza, Československo – 29. března 1993, Bratislava, Slovensko) byl slovenský režisér a scenárista. Studium filmové režie absolvoval na FAMU v Praze v letech 1950 až 1955. Nejprve se věnoval filmovému dokumentu, později hlavně hraným filmům. Byl představitelem tzv. Nové vlny v československé kinematografii. Spolupracoval se spisovatelem a scenáristou Alfonzem Bednárem a kameramanem Stanislavem Szomolányim.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štefan Uher na slovenské Wikipedii.