Štěpánovice (Výčapy)
V dnešním světě se Štěpánovice (Výčapy) stal tématem neustálého zájmu a debat. Od svého vzniku Štěpánovice (Výčapy) přitahoval pozornost lidí z různých oblastí, generoval protichůdné názory a vášnivé diskuse. Nezáleží na tom, zda se jedná o vědecký objev, veřejnou osobnost nebo historickou událost, Štěpánovice (Výčapy) se podařilo překročit hranice a přitáhnout pozornost společnosti obecně. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad a relevanci Štěpánovice (Výčapy) v našem dnešním světě, analyzujeme jeho důležitost v různých kontextech a jeho vliv na různé aspekty každodenního života.
| Štěpánovice | |
|---|---|
 Střed obce s kaplí sv. Matouše | |
| Lokalita | |
| Charakter | místní část |
| Obec | Výčapy |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°7′26″ s. š., 15°53′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 141 (2021)[1] |
| Katastrální území | Štěpánovice u Jaroměřic nad Rokytnou (3,4 km²) |
| Nadmořská výška | 440 m n. m. |
| PSČ | 675 51 |
| Počet domů | 47 (2011)[2] |
  Štěpánovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 187518 |
| Kód k. ú. | 787515 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štěpánovice (moravsky Ščepánovice) jsou místní část obce Výčap. Žije zde 141[1] obyvatel.
Geografická charakteristika
Zastavěné území druhé výčapské místní části Štěpánovic se rozkládá na obou stranách údolí Štěpánovického potoka při silnici II/360. Silnice III. třídy Štěpánovice spojuje s Boňovem, Ratibořicemi a Jaroměřicemi nad Rokytnou (č. III/4014).
Zatímco se nadmořská výška zastavěného území Štěpánovic pohybuje od 440 do 460 m n. m., východní část údolí Štěpánovického potoka vystupuje přímo u obce na severu k 465 m n. m. a na jihu od obce k 471 m n. m.
Historie
Na území Štěpánovic začíná oblast, která byla v pravěku hustě osídlena. První lidé jsou doloženi paleolitickými nálezy – pazourkovými nástroji náležícími k aurignacienské kultuře. Mnohem četnější osídlení Štěpánovicka však spadá do neolitu. Objevena zde byla až tři neolitická sídliště. Bohaté nálezy pocházejí z období kultury s moravskou malovanou keramikou; nalezeny byly ženské a zvířecí plastiky.[3] Roku 2009 došlo během prací na rekonstrukci silnice č. II/360 k nálezu části další ženské a zvířecí plastiky; zatímco plastika venuše nalezená u Štěpánovic počátkem 20. století týmem Jaroslava Palliardiho zahrnovala jen část těla od pasu nahoru, nález z léta 2009 představuje dvojici nohou.[4]
První písemná zmínka o Štěpánovicích je doložena k roku 1349 (jejich kupcem byl Štěpán z Dobronic).[5] Od 17. století náležely Jaroměřickému panství.
V roce 1963 převzal agendu štěpánovického místního národního výboru místní národní výbor ve Výčapech, tím došlo ke spojení obou obcí.
U příležitosti oslav 660. výročí první zmínky o Štěpánovicích byl dne 13. června 2009 představen nový znak obce a vlajka. Oba vycházejí z historické 220 let staré pečeti obce. Znakem je modro-červeně šikmo dělený štít se zlatou vykořeněnou lípou, bílou kosou bez kosiště a bílou osmihrotou hvězdou v pravé části znaku a bílou radlicí s bílou osmihrotou hvězdou v části levé. Vlajka je obdobná. Místní části Štěpánovicím oba symboly slavnostně udělil starosta Výčap.[6]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 159 | 166 | 164 | 179 | 154 | 164 | 173 | 133 | 123 | 107 | 108 | 98 | 94 |
Zajímavosti a pamětihodnosti
- Kaplička sv. Matouše – stavba z roku 1851;[8]
- podle pověsti bývaly Štěpánovice „železným městem“ se zámkem a pivovarem. Pod Štěpánovicemi by proto měly být chodby a jedna z nich má vést až do Hájků.[zdroj?]
Osobnosti
- Josef Nesnídal (1912–1986), český voják a úředník
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 244. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček.
- ↑ PŘIBÍK, Ivan. Hliněné tělo venuše našli archeologové u Štěpánovic . Třebíč: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. – Třebíčský deník, 2009-07-09 . Dostupné online.
- ↑ PLICHTA, A. Jaroměřicko. Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí. I. Jaroměřice nad Rokytnou : Arca JiMfa, 1994. ISBN 80-85766-38-8
- ↑ JONÁŠ, Jiří. Projev starosty obce při oslavě 660 let první písemné zmínky o obci Štěpánovice . Výčapy: Obec Výčapy . Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.
- ↑ Obec Výčapy. O obci Štěpánovice: Obec Štěpánovice . Obec Výčapy . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpánovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Štěpanovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Seznam prací o Štěpánovicích v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
