V tomto článku prozkoumáme vše, co souvisí s Špitál (Kounice), od jeho historického původu až po jeho dopad na dnešní společnost. Špitál (Kounice) je v průběhu let vášnivým a kontroverzním tématem, které vyvolává debatu a zájem o různé oblasti. Prostřednictvím komplexní a podrobné analýzy se ponoříme do složitosti Špitál (Kounice) a prozkoumáme jeho různé aspekty a perspektivy. Od jeho počátků až po současný vývoj tento článek nabízí komplexní pohled na Špitál (Kounice) a jeho význam v dnešním světě.
Špitál v Kounicích | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Sloh | baroko |
Výstavba | 1677–1680 |
Přestavba | 60. léta 18. století |
Stavebník | Arnošt Ferdinand Leopold Oktavius de Suys |
Další majitelé | Klára Františka z Thun-Hohensteinu, vévodkyně Savojská z Lichtensteinu |
Současný majitel | soukromý majitel |
Poloha | |
Adresa | Kounice, ![]() |
Ulice | čp. 100 |
Souřadnice | 50°6′33,21″ s. š., 14°51′35,71″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 10072/2-4271 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bývalý špitál stojí při silnici II/272 ve východní části městysu Kounice v okrese Nymburk. Jedná se o barokní stavbu z let 1677–1670, jenž je od 25. července 1997 kulturní památkou.[1]
Nárožní objekt špitálu byl vystavěn mezi léty 1677–1680 za hraběte Arnošta Ferdinanda Leopolda de Suys. Dokončen byl za Kláry Františky z Thun-Hohensteinu. Nachází se ve východní části historické zástavby městysu. Náležel k většímu komplexu budov, z nichž tvoří jedinou dochovanou část. Roku 1763 byla dokončena přestavba stavebně narušeného objektu, jenž byla financována vévodkyní Savojskou z Lichtensteinu. V objektu na obdélném půdorysu se zachovala původní trojtraktová dispozice a řada architektonických detailů, z nichž však nespočet padl za oběť neschváleným stavebním úpravám (zejm. v interiéru, na dvorním průčelím a bráně). V jižním traktu se ale dochovala kuchyně s topeništěm a trámovým stropem a překládaným záklopem. Vstup je zasazen do podélního průčelí, jenž celkově čítá jedenáct os. Boční průčelí jsou trojosá s hladkou fasádou, ukončenou korunní římsou a trojúhelníkovým štítem, umístěným nad vchodem.[2][3] Objekt je v soukromém vlastnictví a nevyužíván.[3]